Geithner asi vyzve eurozónu k posílení záchranného fondu EFSF

Washington má zřejmě obavy, že eurozóna nepostupuje při řešení dluhové krize dostatečně rychle a nedělá dost pro to, aby pravomoci svého záchranného fondu posílila. Pokud se situace nezlepší, je podle Američanů v sázce stabilita celého globálního finančního systému.

Lídři eurozóny se v červenci na summitu v Bruselu dohodli, že záchranný fond bude mít možnost intervenovat na dluhopisových trzích. Zemím, které se dostanou do problémů, by tak mohl poskytovat úvěrové linky, v případě bank by se mohl postarat o jejich rekapitalizaci. Nové pravomoci fondu ale musí schválit jednotlivé členské země, což se zatím nestalo.

Ministři financí a šéfové centrálních bank EU budou jednat v pátek a v sobotu v polské Vratislavi. Geithner s nimi chce jednat v pátek. "Patrně řekne Němcům, aby vzdali svůj odpor a umožnili zvýšit velikost EFSF," řekl jeden ze zdrojů, jeho slova potvrdil i další zdroj. "Němcům také nastíní, jak by se měli ke krizi postavit," uvedl.

Dobře informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že Geithner už dříve tlačil na to, aby se potíže evropských bank řešily po stejné linii, jako Američané za finanční krize řešili potíže svých bank. Jejich vláda tehdy zavedla takzvaný program TARP (Troubled Asset Relief Program), který státu umožnil převzít v bankách podíly.

Nové pravomoci záchranného fondu EFSF začnou platit až ve chvíli, kdy je ratifikují všechny země eurozóny. To je teď problém hlavně v Německu, ve Finsku, v Nizozemsku nebo třeba na Slovensku, kde narůstá odpor veřejnosti k dalším takovým krokům. Parlamenty těchto zemí se tudíž zdráhají schválit zadluženým zemím další finanční pomoc.

"Zemím jako je Finsko, Nizozemsko nebo Slovensko (Geithner) ukáže, jak je důležité povznést se nad své domácí překážky kvůli zbytku světa," uvedl jeden ze zdrojů. Geithner ale podle něj nebude tlačit pouze na Slovensko a další zmíněné země, ale i na Řecko, respektive na jejich ministra financí. A to aby si uvědomil, jakou má jeho země zodpovědnost.