EK zveřejní výhled evropské ekonomiky, proti jaru se asi zhorší

Možnost snížení na konci srpna při debatě o současné dluhové krizi a hospodářských potížích eurozóny v Evropském parlamentu naznačil eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn. "Krátkodobé výhledy růstu se poněkud zhoršily ve srovnání s naší jarní prognózou," podotkl komisař. Žádná konkrétní čísla však tehdy neuvedl.

Evropská komise prognózu zveřejňuje pravidelně dvakrát do roka. V jarním materiálu výkonný orgán unie mírně zlepšil proti svému předchozímu odhadu výhled ekonomiky eurozóny i EU. V květnu tak komise předpovídala hospodářství eurozóny růst pro letošek ve výši 1,6 procenta a v případě celé "sedmadvacítky" o 1,8 procenta. V obou případech to bylo o 0,1 procentního bodu více, než kolik čekala EK loni na podzim.

Jenže situace na trzích se nevyvíjí v posledních měsících v souladu s tím, jak by si unijní lídři přáli. Prohloubily se třeba problémy Řecka, kterému museli partneři přispěchat na mimořádném summitu v půlce července s druhým záchranným balíkem. Díky němu by Atény od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) měly získat dalších 109 miliard eur.

Dluhová krize mezitím tvrdě dopadla také na další dvě země - Španělsko a hlavně pak na Itálii, tedy jednu z největších ekonomik eurozóny. Obě země ve snaze uklidnit trhy a získat si zpět důvěru přišly s dalšími úspornými opatřeními. Například Itálie chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu už v roce 2013, tedy dříve, než původně předpokládala. Situace na trzích s jejich dluhopisy se pak mírně zlepšila, ale je stále velmi napjatá.

Přijímání úsporných opatření, k nimž v různé míře přistupuje většina zemí v Evropě, má pak vliv na hospodářství. Stále častěji se tak objevují hlasy, že kromě škrtů je třeba také najít prostředky a nástroje na podporu oživení ekonomiky.

Navíc ekonomy ani politiky moc nepotěšila data o vývoji evropské ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku. Hospodářství mezi dubnem a červnem podle odhadu Eurostatu citelně zpomalilo. HDP eurozóny i EU v tomto období proti prvním třem měsícům vzrostl shodně jen o 0,2 procenta. V prvním čtvrtletí byl růst ekonomiky v eurozóně 0,8 procenta a v unii 0,7 procenta. Eurostat také počátkem září snížil údaj o meziročním růstu eurozóny ve druhém čtvrtletí na 1,6 procenta z dřívějších 1,7 procenta. Ekonomika EU meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Před rokem růst v obou zónách činil 2,4 procenta.

Nepříliš pozitivní byl ve 2. čtvrtletí vývoj v některých klíčových zemích. Třeba Německo, tedy největší evropská ekonomika, která do jisté míry táhne výsledky celého bloku, vzrostlo jen o 0,1 procenta. Francie dokonce jen stagnovala.

Kvůli těmto i dalším datům a také kvůli nekončícím turbulencím na trzích se objevily obavy z možného návratu recese. Evropští lídři je vesměs zatím odmítají a věří, že si EU i eurozóna růst udrží, i když bude jen mírný.

"Očekáváme, že ekonomika eurozóny mírně poroste, avšak bude předmětem vysoké nejistoty a zvýšených negativních rizik," řekl před pár dny šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Juncker. "Nová recese není v některých bohatých zemích vyloučena a krize eurozóny se může ještě prohloubit," uvedla rovněž před několika dny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).