Ministři financí EU budou hledat východiska z krize a co s Řeckem

Jejich schůzka přichází v hodně napjatou dobu. Nyní se totiž horlivě spekuluje o možnosti brzkého bankrotu Řecka. To navíc zřejmě nesplní některé podmínky, které si s partnery výměnou za půjčky dojednalo. Evropská ekonomika navíc zpomaluje a dluhová nákaza ohrožuje další země eurozóny, zejména pak jednu z jejích největších ekonomik - Itálii.

Ministři by se měli do Polska sjet zřejmě už ve čtvrtek večer, kdy se ovšem nečekají žádné mediální výstupy. Na programu bude jen společenská večeře. Od pátečního rána pak ale jednání propukne naplno. Nejprve se dopoledne setkají ministři unijních zemích platících eurem a pak bude následovat už jednání ve formátu všech 27 ministrů. Českou republiku bude zastupovat náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

O tom, že nepůjde o zcela běžné setkání svědí i skutečnost, že na jednání zavítá i americký ministr financí Timothy Geithner.

Podle některých zdrojů by mohl eurozónu vyslat k posílení záchranného fondu EFSF i k tomu, aby její země ratifikovaly dohody z mimořádného summitu eurozóny z 21. července. Tam se dohodlo kromě nového záchranného balíku pro Řecko například i o posílení pravomocí EFSF. Jde například o to umožnit mu nakupovat na sekundárních trzích dluhopisy.

Podobné výzvy jsou nyní takřka na denním pořádku, hojně zaznívají z vedení eurozóny, z Evropské centrální banky i z Evropské komise. Problém je ale v tom, že některé země si po summitu začaly klást další požadavky. Šlo zejména o problém se zárukami za další půjčky pro Řecko, přičemž to nejhlasitěji zaznívalo z Finska. Situace se navíc komplikuje i na Slovensku, kde jedna z koaličních stran je proti navýšení pravomocí EFSF a kde se objevily i spekulace o možném pádu vlády kvůli této záležitosti.

V posledních týdnech se také objevila v médiích řada vyjádření politiků různých zemí eurozóny volající po prohloubení integrace v Evropě. Nizozemsko například chce, aby vznikl post "rozpočtového cara". Mělo by jít o jakéhosi mnoha pravomocemi obdařeného komisaře pro rozpočtovou disciplínu, který by dohlížel na to, zda jednotlivé země plní dohodnutá pravidla. Pokud by se tak nedělo, pak by přišel se sankcemi, které by se mohly týkat například odstřižení dané problémové země od peněz z evropských fondů.

Vedle toho se objevily i myšlenky, že by se měla do evropského práva ukotvit možnost, aby nějaký členský stát eurozóny mohl z bloku odejít, nebo z ní být vyloučen, pokud by neplnil pravidla a ohrožoval tím stabilitu celého bloku. Tato možnost nyní v evropském právu není, jak podotkla například Evropská komise. Pokud by se tam měla dostat, musela by se zřejmě otevírat znovu lisabonská smlouva, což by mohlo být pro řadu zemí velmi citlivé.

Je dost možné, že vzhledem k neformální povaze jednání ministrů v Polsku přijdou na pořad jednání a diskuzí právě i takováto témata, která by znamenala hlubší přestavbu základní architektury eurozóny.

Těžko také očekávat, že by alespoň v debatách na okraj jednání nezaznělo téma eurobondů. Společné evropské dluhopisy eurozóny totiž někteří politici ale i ekonomové považují za nástroj, který by mohl přispět k řešení současné dluhové krize. Zároveň ale mnozí na něj hledí s velkou nevolí. Týká se to například Německa.

Přítomnosti šéfů ministrů financí, kteří vesměs patří k přívržencům šetření a razantních úsporných opatření, hodlají využít i evropští odboráři. Těm se totiž naopak mnohé škrty zrovna moc nelíbí. Do Polska tak na sobotu na výzvu tamních odborů evropští odboráři svolali masivní demonstraci, na které čeká několik desítek tisíc protestujících.