Hlavním akcionářem podniku je Gazprom s polovičním podílem, italská Eni má pětinový podíl, francouzské firmě EdF a Wintershall, divizi německého koncernu BASF, náleží po 15 procentech. Až dosud se podepisovala jen nezávazná memoranda, proto je dohoda považována ruským tiskem za klíčový dokument pro další osud ambiciózního projektu.
South Stream má vést z jihu Ruska po dně Černého moře do Bulharska a odtud do Srbska, Maďarska, Slovinska, Rakouska a Itálie, s odbočkami do Chorvatska, Makedonie, Řecka a Turecka. Náklady na projekt se odhadují na 15,5 až 25 miliard eur. První větev má být spuštěna koncem roku 2015, o tři roky později má plynovod dosáhnout kapacity 63 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Analytici však upozorňují, že ani po podpisu dohody nebude mít projekt vyhráno. Proti mluví nejen vysoké náklady s dlouhou návratností, ale i váhání Turecka s udělením potřebného souhlasu pro pokládku potrubí ve svých vodách. Stupňuje se také nevole Evropské komise, která se obává, aby Moskva kvůli svému plynovodu nezhatila chystaný konkurenční plynovod Nabucco, který by měl do Evropy oklikou mimo Rusko přivést plyn od Kaspického moře a snížit tak závislost Evropské unie na ruském dodavateli.
Na rozdíl od plynovodu Nord Stream, kterým začíná proudit ruský plyn do Německa přes Balt, tak South Stream nemůže počítat s unijními úlevami. Moskva se však chce zbavit závislosti na Ukrajině, přes kterou zatím proudí 80 procent ruského plynu do Evropy, a také nechce ztratit tvář odstoupením od projektu.
Ruský záměr silně znepokojuje Kyjev, protože Ukrajině hrozí ztráta postavení klíčové země při přepravě ruského plynu do Evropy a snížení příjmů z přepravy plynu. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dnes znovu navrhl postavit nový ruský plynovod South Stream přes ukrajinské území. Tato varianta by podle něj stála pětinu než plánovaná trasa přes Černé moře. Gazprom však zareagoval odmítavě.
Janukovyč má v Moskvě 24. září jednat se svým protějškem Dmitrijem Medveděvem; předpokládá se, že především o plynu.
Konflikty mezi Moskvou a Kyjevem už několikrát ohrozily dodávky ruského plynu evropským zákazníkům, naposledy počátkem roku 2009. Moskva tyto spory využila jako argument pro výstavbu plynovodů Nord Stream a South Stream, obcházejících ruské sousedy přes Balt a Černé moře.