Allianz: Finanční majetek na osobu se v ČR za 10 let zdvojnásobil

Celosvětový hrubý finanční majetek podle průzkumu v roce 2010 vzrostl o 6,2 procenta na 95.300 bilionů eur a překonal rekord z konce roku 2007. V čele žebříčku nejbohatších zemí zůstává stejně jako vloni Švýcarsko, které těží ze své silné měny. Za ním s určitým odstupem následují USA, Japonsko, Dánsko a Nizozemsko.

I když se tempo růstu majetku značně zpomalilo, na české domácnosti neměla finanční krize podle studie Allianz příliš velký dopad. Tento vývoj se však od celosvětových trendů liší. Všude ve světě, obzvláště pak v bohatších zemích, je totiž zřetelný trend směřující k bezpečným aktivům. V celosvětovém investičním mixu ztratily od roku 2000 cenné papíry pět procent, zatímco bankovní vklady narostly o čtyři procenta. V ČR je nicméně podíl bankovních vkladů tradičně vysoký a na konci roku 2010 činil zhruba 60 procent.

"I když postoj investorů, kteří tvrdí 'počkáme a uvidíme' lze chápat, v prostředí, které je poznamenáno nejistotou na trzích, by toto chování mohlo ohrozit dlouhodobé hromadění majetku. S ohledem na vážné dopady demografických změn si střadatelé jednoduše nemohou dovolit hledat záchranu v investicích s nízkým rizikem a nízkým výnosem," uvedl hlavní ekonom Allianz Michael Heise.

Za poslední tři roky zpomalil nejen růst majetku, ale také růst dluhů domácností. Následkem toho se zadluženost (dluhy domácností vyjádřené jako procento HDP) v Česku víceméně stabilizovala okolo 35 procent. Studie Allianz dále poukazuje na to, že v globálním měřítku je vývoj podobný. Celosvětová zadluženost klesla od sklonku roku 2007, kdy byla nejvyšší, o 3,5 procentního bodu na 67 procent.

Tato čísla ale skrývají obrovské rozdíly mezi regiony, které jsou úzce spjaty s úrovní bohatství, upozornila Allianz. Zadluženost domácností je především problém bohatých zemí, kde v průměru dosahuje 88 procent. Naproti tomu zadluženost v nejchudších zemích je stále nízká, na úrovni 20 procent. Stejné rozdíly lze najít i ve východní Evropě, kde zadluženost v členských státech EU činí téměř 40 procent, zatímco průměr v ostatních zemích regionu je pouze 14 procent.

Přes výrazné zvýšení bohatství v roce 2010 byla celková dynamika jeho růstu v posledních letech oslabená. Hrubý finanční majetek rostl od roku 2000 v průměru o 4,1 procenta ročně. Růst na osobu 3,2 procenta byl dokonce ještě pomalejší. "V porovnání s růstem světové ekonomiky a inflací za stejné období je tento vývoj spíše zklamáním. Opakující se finanční krize a poklesy akciových trhů si vybraly svou daň u střadatelů," podotkl Heise.

Oslabený vývoj poznamenal především rozvinuté průmyslové země. Průměrný růst v nich byl mnohem pomalejší než celosvětový průměr a hrubý finanční majetek na osobu na konci roku 2010 se ocitl na nižších hodnotách než před krizí. Naproti tomu hrubý finanční majetek v rozvíjejících se ekonomikách Asie, Latinské Ameriky a východní Evropy se za posledních deset let zvyšoval dvouciferným tempem. Východní Evropa byla v posledním desetiletí dokonce nejrychleji rostoucím regionem na světě.

Studie Allianz o světovém bohatství také ukázala, že rozdíly mezi průměrným majetkem na osobu stále zůstávají ohromné. Za poslední desetiletí se navíc tento rozdíl zvýšil na téměř 90.000 eur. Stále více domácností z chudších zemí však dosáhlo na úroveň světové bohaté střední třídy, která je podle této zprávy definována jako domácnost s majetkem mezi 6000 až 36.000 eury na osobu (150.000 až 900.000 Kč).

Dnes je více než 300 milionů lidí z rozvíjejících se zemí členy světové bohaté střední třídy. Skutečnost, že více než polovina střední třídy na světě už nepochází ze 'starých' průmyslových zemí, bude mít podle Heiseho významné důsledky pro světové finanční trhy. Studie Allianz rovněž informuje o tom, že se stále více po celém světě rozprostírá i bohatá vyšší třída. V rozvíjejících se zemích už nyní žije zhruba deset procent těchto domácností.