"Oživení (ekonomiky) nenastane bez posílení reforem," uvedl zástupce MMF v Řecku Bob Traa. "Prožíváme recesi, která v posledních desetiletích nemá obdoby," upozornil řecký ministr financí Evangelos Venizelos. V loňském roce řecká ekonomika oslabila o 4,4 procenta po poklesu o dvě procenta v roce 2009.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, což má negativní dopad na ekonomickou aktivitu.
Takzvaná trojka, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF, před dvěma týdny přerušila inspekci v Aténách, neboť zjistila, že Řecko neplní všechny závazky tak, jak se k nim před přijetím úvěru zavázalo. Inspektoři se dnes měli do Atén vrátit, z technických důvodů tak ale neučiní. Místo toho se uskuteční jen telekonference.