Řecko popřelo údajný plán na referendum o setrvání v eurozóně

Pod rostoucím tlakem zahraničních věřitelů Řecka a občanů unavených úspornými opatřeními zvažuje předseda vlády Papandreu vyhlášení referenda o tom, zda by mělo Řecko pokračovat v řešení dluhové krize v rámci eurozóny, či odstoupit od jednotné měny, uvedl deník Kathimerini.

Mluvčí kabinetu Angelos Tolkas však dnes na otázku ohledně případného referenda o členství Řecka v eurozóně odpověděl: "O takové záležitosti jsme rozhodně nemluvili."

Podle nejmenovaných zdrojů deníku Papandreu, který se dříve stavěl proti referendu, doufá, že výsledky hlasování by daly jeho socialistické vládě čerstvý mandát pokračovat v úsporné kampani podporované mezinárodními věřiteli Řecka - Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

Návrh zákona, který by měl být předložen parlamentu a který by měl otevřít cestu k referendu o setrvání Řecka v eurozóně, se bude projednávat v příštích dnech, sdělil dále list.

Mluvčí Tolkas potvrdil, že vláda v pondělí předložila zákonodárnému sboru návrh zákona týkající se obecně možnosti pořádání referenda. O tématech lidového hlasování ale podle něj v návrhu nic nebylo.

Deník Kathimerini konstatoval, že řada poradců premiérovi již v létě radila, aby referendum uspořádal. Od té doby vzrostl tlak na řeckou vládu ze všech stran, ať už od zahraničních věřitelů, kteří naléhají na rychlejší a účinnější reformy, či od občanů, kteří prakticky denně pořádají v ulicích rozsáhlé protesty proti úsporným opatřením.

Podle listu Kathimerini je vláda v otázce lidového hlasování rozdělená. Na nedělním zasedání vlády několik ministrů vyzývalo k radikální akci, někteří z nich volali dokonce po vypsání předčasných voleb, jiní byli naopak rozhodně proti referendu či volbám.

Na finančních trzích se nedávno začalo spekulovat o vystoupení Řecka z eurozóny, protože především v německých vládních kruzích přibývaly hlasy připouštějící tento postup řešení řeckých dluhových problémů. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy ale v polovině září při telekonferenci s Papandreem uvedli, že Řecko je nedílnou součástí eurozóny, a shodli se, že schválená pomoc Řecku pomůže splnit dohodnuté fiskální cíle.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a MMF se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.

Na mezinárodní pomoci je Řecko životně závislé, a pokud by z ní v nejbližší době nedostalo další část úvěru, už v říjnu mu dojdou peníze. Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Právě úspory, zahrnující snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, vyvolávají protesty obyvatel.