Objem šedé ekonomiky k hrubému domácímu produktu v jednotlivých státech Evropy se podle studie pohybuje od osmi procent ve Švýcarsku a Rakousku až po 33 procent v Bulharsku. V rámci celé EU činí poměr 20 procent. Podle studie přitom ve snižování objemu šedé ekonomiky pomáhá trh elektronických plateb. "Podporou elektronických plateb a každoročním zvyšováním jejich počtu o desetinu lze velmi jednoduše a účinně v horizontu čtyř let snížit objem šedé ekonomiky o čtyři až šest procent," uvedl regionální manažer asociace Visa Europe pro Českou republiku Miloslav Kozler.
Čech učiní podle studie za rok průměrně 105 elektronických transakcí. Státy s nejbujnější šedou ekonomikou jako Bulharsko a Rumunsko mají průměrný počet transakcí ve výši pouhých devět, respektive 13 plateb na obyvatele za rok. Na opačném pólu žebříčku boje s šedou ekonomikou je Rakousko, kde každý občan za rok průměrně uskuteční 265 elektronických plateb. Zemí s největším průměrným počtem transakcí na občana za rok je Finsko s 333 platbami, ve Švédsku je to 308 a v Nizozemsku každý občan zaplatí elektronicky za rok celkem 304krát.
Typicky se šedá ekonomika podle studie projevuje existencí několika pracovních poměrů zároveň, prací bez platné pracovní smlouvy nebo vyplácením v hotovosti bez vystaveného dokladu. Nejvíce problematické sektory jsou doprava, pohostinství, ubytovací služby, stavebnictví a služby. Z konkrétních pracovních činností to jsou malířství pokojů, hlídání dětí, soukromé vyučování a zdravotnické služby a dokonce i příprava webových stránek. "Jedním z hlavních důvodů je, že se v těchto odvětvích více platí prostřednictvím hotovosti," uvádí studie.
"Pokud srovnáme situaci v různých zemích, opatření snižující šedou ekonomiku jsou většinou namířena hlavně proti ´práci na černo´. Podstatně vyššího účinku však lze dosáhnout tím, že se soustředíme na řádnou registraci plateb u obchodníků," uvedl viceprezident společnosti A.T. Kearney Jiří Steif.