Firmy by mohly být od příštího roku trestány za podíl na sedmi desítkách trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu kvůli mezinárodním závazkům zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie.
Sněmovní ústavně právní výbor doporučil výčet rozšířit o poškození vodního zdroje nebo neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. Nejisté je rozšíření na sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo pletichy při zadání veřejné zakázky. Postih firem za tato provinění by měl podle části poslanců zůstat v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Zrušit firmu nebo jinou organizaci podle tohoto zákona bude možné, pokud její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud půjde o banku, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí.
Proti tomuto "trestu smrti" pro firmy se postavil poslanec ODS David Šeich, podle něhož zákon neřeší, jak se bude nakládat se závazky zrušené společnosti vůči jejím zaměstnancům nebo ostatním firmám. Předseda komunistů Vojtěch Filip doporučil zákon zamítnout pro "teoreticky právně zcela pochybný základ".
Firma se podle předlohy proviní, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se nepodaří konkrétního viníka dohledat.
Trestní odpovědnost všech právnických osob bude přecházet i na jejich právní nástupce. Vláda v samostatné předloze, kterou dnes poslanci také doporučili k projednání, navrhuje, aby se tresty právnických osob zapisovaly do rejstříku trestů. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) by měly být tyto informace veřejně přístupné.
Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela.