"Musíme přijmout další opatření. Protože recese, obtížné úkoly a slabé státní instituce zatím požadovaný výsledek nezajistily," řekl ministr před členy parlamentu.
Vyhlídky na další zvýšení daní a výdajové škrty ale v Řecku asi ještě víc posílí obavy z dalšího vývoje. Dosavadní úspory totiž brzdí celkové oživení ekonomiky, která tak setrvává v hluboké recesi a zůstane v ní asi i příští rok.
Úspory, které vláda začala zavádět už v rámci dříve ohlášených opatření, přechodně zhoršují i situaci na trhu práce. V Řecku je teď nezaměstnanost nad 16 procenty, bez práce je tedy asi každý sedmý občan, který je schopen pracovat.
Dosavadní úsporná opatření se dotýkají hlavně státní správy. Počet jejích zaměstnanců se po dohodě s věřiteli musí dramaticky snížit. Zmizet musejí i různé bonusy, které státní zaměstnanci dostávali. Řecko ale zatím v zavádění těchto úspor příliš nepokročilo, což je i hlavní výtka, kterou zemi adresovala mezinárodní inspekce.
Řecko od loňského jara čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Na této pomoci je země životně závislá a pokud by nedostala další část úvěru, už v říjnu jí dojdou peníze. Konečný verdikt, zda Řecko dostane i další tranši, by měl padnout během jednoho až dvou týdnů.