Studie ECB: Dluhová krize ohrožuje celý projekt eura

Studie je zřejmě nejdůraznějším vyjádřením obav členů vedení ECB o budoucnost eura a podle agentury Reuters je Starkovým "posledním výstřelem". Stark tento měsíc podal "z osobních důvodů" rezignaci na členství v řídícím výboru banky, podle zdrojů to však bylo na protest proti rozhodnutí ECB obnovit program nákupů státních dluhopisů. Stark v ECB nejvíce vyzýval politiky k přijetí a dodržování přísných rozpočtových pravidel.

"Výrazně zvýšená fiskální nerovnováha v eurozóně jako celku a katastrofální situace v jednotlivých členských zemích hrozí podkopat stabilitu, ekonomický růst a zaměstnanost, ale i samu udržitelnost EMU (Evropské měnové unie)," píše zpráva, kterou vedle Starka sepsali další tři ekonomové ECB. Banka studii označila za produkt jejích autorů a výslovně se k ní nepřihlásila.

Studie kritizuje neochotu členských zemí vzdát se ekonomické suverenity ve prospěch společné autority a pochybuje, zda poslední návrhy politiků v tomto směru budou dostatečné. Mimo jiné vyzvala k "zavádění finanční nucené správy tam, kde se adaptační programy odchýlí od vytyčené cesty".

Podle studie by rozpočty zemí, jejichž deficity překročí "bezpečné úrovně", měly být schvalovány na úrovni EU a země, které u schodků překročí hranici tří procent hrubého domácího produktu, by měly být automaticky dostat pokuty. Přísná pravidla takzvaného Paktu stability a růstu při zakládání eurozóny prosazovalo Německo a zejména právě Stark. V prvním desetiletí existence eurozóny však byla pravidla pod tlakem Německa a Francie, které se dostaly do ekonomických potíží, výrazně zmírněna.