Výdaje na zdravotnictví jsou v Čechách podprůměrné

Celkové výdaje na zdravotnictví u nás byly v roce 2009 podprůměrné, stejně jako v předchozích letech. Zatímco Česká republika je vykázala ve výši 8,2 procenta HDP, průměr OECD dosáhl 9,5 procent. Za zdravotnictví nejvíce utrácí Spojené státy, a to přes sedmnáct procent HDP. V závěsu za nimi se drží Nizozemí s dvanácti procenty a také Francie s Německem. Nejnižší výdaje se pak pohybovaly kolem sedmi procent, například v Koreji.

Dvě stříbrné medaile

Česko se zařazuje pod průměr OECD, i pokud jde o celkové výdaje na zdravotnictví přepočtené na jednoho obyvatele. V paritě kupní síly se jedná o částku 2108 amerických dolarů, což je srovnatelné například s Izraelem nebo Slovenskem, kde také přesáhla dva tisíce. Průměr se ale vyšplhal na 3223 dolarů, přičemž útrata na hlavu ve Spojených státech, kde byl také tento ukazatel nejvyšší, činila bezmála osm tisíc dolarů. Za nimi pak následovalo Norsko a Švýcarsko s výdaji vyššími než pět tisíc dolarů na obyvatele.

Tempo růstu celkových výdajů na zdravotnictví na osobu bylo mezi roky 2008 a 2009 druhé nejvyšší právě v České republice a činilo 10,4 procent. Vyššího výsledku dosáhlo v daném období už jen Nizozemí, které překročilo šestnáct procent.

Meziroční tempo růstu veřejných výdajů na zdravotnictví na hlavu bylo druhé nejvyšší opět v Čechách se 14,4 procenty hned za Chile, kde se míra pohybuje kolem sedmnácti procent.

Veřejný sektor zaplatí nejvíc

Hlavním zdrojem financování zdravotnictví ve všech zemích OECD, kromě Chile, Mexika a Spojených států, je veřejný sektor. Ten v České republice v roce 2009 financoval 84 procent výdajů na zdravotnictví. V tomto ohledu jsme o více než dvanáct procent nad průměrem.
Domácnosti vydaly na zdravotnictví během roku 2009 v průměru necelých dvacet procent. Česká republika se nacházela pod ním se 14,4 procenty. Podobné hodnoty měla například i Kanada nebo Norsko. Naproti tomu v sousedním Slovensku činil tento podíl 25,6 procent. Nejvíce vydaly domácnosti v Mexiku s bezmála poloviční účastí na celkovém financování a více než třicet procent činí podíl ve Švýcarsku nebo Koreji.

Výlohy na léčiva a další zdravotní zboží krátkodobé spotřeby byly v Čechách ve výši 19,4 procent celkových výdajů na HDP. I přesto, že oproti roku 2008 o procento poklesly, stále se držíme nad průměrem OECD, který dosáhl necelých sedmnácti procent.
Výdaje na zdravotnictví ve většině členských států nadále stoupají rychleji než ekonomický růst, což potvrzuje trend sledovaný od sedmdesátých let devatenáctého století. Podle OECD je ale možné předpokládat, že se letos ustálí nebo mírně poklesnou, protože vlády se snaží udržet rozpočtové deficity.