Sněmovna schválila možnost souběhu funkcí ve firmách

Podle prosincového rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) není souběh funkcí možný. Podobná judikatura v Česku existuje od roku 1993, NSS ji ale poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění. Ministerstvo spravedlnosti následně přišlo s návrhem legalizace souběhu funkcí, aby se odstranil rozpor mezi podnikatelskou praxí a judikaturou nejvyšších soudů. Do obchodního zákoníku navrhl umožnění souběhu funkcí zařadit sněmovní ústavně právní výbor.

Novela legalizuje obvyklou praxi v českých firmách, kdy finanční nebo obchodní ředitelé bývají často zároveň jednateli společnosti s ručením omezeným či členy představenstva akciové společnosti. Nejvyšší soud ale dlouhodobě považuje pracovní smlouvy vedoucích zaměstnanců, kteří jsou zároveň statutárním orgánem, za neplatné, pokud se činnost vykonávaná na základě pracovního poměru překrývá s výkonem funkce člena statutárního orgánu.

Vládní novela obchodního zákoníku má kromě jiného pomoci v postupu proti takzvaným schránkovým firmám, tedy společnostem, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze. Firmy budou muset podle předlohy v obchodním rejstříku uvádět, jaký je jejich právní vztah k jimi uváděnému sídlu: zda ho vlastní, nebo zda ho mají pronajaté. Novela také uvádí, že ve veřejné části obchodního rejstříku nebudou podpisové vzory a rodná čísla.

Dalším cílem novely je usnadnění likvidace takzvaných prázdných společností. Změna má zjednodušit procesní postupy likvidátora při likvidaci. Návrh odstraňuje obecnou podmínku likvidace, kterou je předkládání návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo zprávy o naložení s majetkem ke schválení statutárnímu orgánu právnické osoby.