Zástupci takzvané trojky, tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky, na počátku měsíce přerušili svou inspekci v Aténách, když zjistili, že Řecko neplní své závazky. Řecká vláda minulý týden oznámila rozšíření a urychlení úspor včetně propouštění státních zaměstnanců. Řecko potřebuje dobrozdání "trojky", aby si co nejdříve zajistilo uvolnění další části loňského záchranného úvěru.
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos v úterý vyjádřil přesvědčení, že Řecko dostane další část mezinárodní úvěrové pomoci včas na to, aby odvrátilo hrozbu platební neschopnosti. Řecko potřebuje příští měsíc získat dalších osm miliard eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze.
Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn v pondělí upozornil, že Řecko má nyní poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Atény podle něj musí splnit všechna kriteria, aby další peníze z finanční pomoci získaly. Venizelos již o víkendu slíbil, že jeho země učiní vše, co bude zapotřebí, aby se vyhnula platební neschopnosti a zůstala součástí eurozóny.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, což má negativní dopad na ekonomickou aktivitu a vyvolává protesty obyvatel Řecka.