Zahraniční dluh ČR ve druhém čtvrtletí stoupl na 1,78 bilionu Kč

Podle ČNB zahraniční závazky se splatností delší než jeden rok naplňují 73,1 procenta celkové výše dluhu. Objemově nejvýznamnější je zahraniční zadluženost podnikového sektoru, která představuje 48,9 procenta celkového dluhu.

Zahraniční zadluženost vzrostla rovněž u vládního sektoru, a to v důsledku nákupu dlouhodobých a krátkodobých dluhopisů zahraničními investory. Dále byly čerpány finanční úvěry od Evropské investiční banky (EIB) na výstavbu dopravní infrastruktury. Na celkové zadluženosti se podílí vládní sektor 25,9 procenta.

K růstu zahraniční zadluženosti bankovního sektoru přispěl v nejvyšší míře nárůst vkladů zahraničních investorů. Podíl zahraničních závazků bankovního sektoru včetně ČNB na celkové zadluženosti zaujímá 25,2 procenta.

"Zvýšení zahraničního dluhu se ve struktuře podle instrumentů promítlo v navýšení podílu dluhopisů, krátkodobých instrumentů peněžního trhu a závazků vůči zahraničním přidruženým podnikům na úkor poklesu zastoupení půjček a obchodních úvěrů," uvedla centrální banka. Dluhopisy a půjčky představují 62,4 procenta zahraničního dluhu.

Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 54,8 miliardy korun na 1,95 bilionu korun. Poměr schodku k objemu HDP v běžných cenách činí 52,7 procenta. V meziročním srovnání schodek narostl o 250 miliard korun. Růst schodku investiční pozice ve druhém čtvrtletí byl podle ČNB důsledkem zvýšení stavu zahraničních pasiv v položkách portfoliových a přímých investic.