"Záměr, který chci do konce roku předložit k diskusi, vychází z předpokladu, že by města byla rozdělena do několika zón, kterým by jednotlivá obecní zastupitelstva mohla přiřazovat různé koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti," řekl Kalousek LN. "O konkrétní podobě cenových map pozemků se ještě bude diskutovat," dodal.
Mnoho starostů a zastupitelů ale přistupuje ke zvyšování daně obezřetně. Zdůrazňují, že na celkových daňových příjmech se podílí jen malou částí, avšak její navyšování negativně ovlivní obyvatele. "Lidé se o vlastní nemovitosti starají sami, a snižují tak náklady města na bytový fond. Proč bychom jim ještě měli zvyšovat daň?," řekl LN starosta Teplic a senátor za ODS Jaroslav Kubera. Podle něj by bylo spravedlivější odvozovat daň z nemovitosti od rozlohy pozemku. "Když má někdo velký pozemek, je pro obec náročnější zajistit například veřejné osvětlení kolem takového pozemku," dodal Kubera.
Navýšení daně podle ceny pozemku je podle Kalouska namístě. "Dříve neatraktivní lokalita se může stát atraktivní díky veřejným investicím. Tím dochází ke zhodnocení majetku bez vlastního přičinění. Není vůbec žádný důvod, proč ty se na tom vlastník nemovitosti neměl podílet," řekl novinám Kalousek.
Vyšší daně z nemovitostí mohou obce ovlivňovat již dnes. Sazba daně je ale jednotná pro celou obec. Základní sazby daně jsou stanoveny ministerstvem financí a závisí například na účelu využití stavby, na počtu nadzemních podlaží a také na velikosti obce. Samosprávy mohou od roku 2009 tyto sazby navyšovat prostřednictvím místního koeficientu, díky kterému mohou navýšit základní sazbu daně až pětinásobně.
V loňském roce měly podle schváleného státního rozpočtu získat města a obce z daňových příjmů 558,6 miliardy korun, avšak kvůli hospodářskému poklesu a nižšímu výběru daní získaly jen 532,17 miliardy. Na dani z nemovitostí inkasovaly místo předpokládaných 9,6 miliardy pouze 8,75 miliardy Kč, dodaly LN.
vrk