NS: Vlastnictví chalupy není důvodem k výpovědi z nájmu

Svůj názor shrnuli soudci Nejvyššího soudu v právní větě schválené na zářijovém zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia. „Na nájemnících nelze spravedlivě požadovat, aby užívali k bydlení pouze jeden byt, jestliže si svůj rodinný dům (který mají vedle nájemního bytu) pořídili pro rekreační účely a pro tyto účely ho (i po případné rekonstrukci) dlouhodobě užívají," stanovil soud v právní větě.

"Zjednodušeně řečeno: Pokud si nájemník bydlící v nájemním domě pořídí, zdědí nebo jiným způsobem získá dům, který může trvale užívat a třeba v něm i dlouhodobě bydlí, není to důvod, aby dostal výpověď z nájmu v bytě," uvedl Knötig. Důležité je podle Knötiga to, zda majitelé považují chatu i či chalupu za rekreační objekt. Potom je lhostejné, jak je dům velký, vybavený a jakou část roku v něm tráví.

K přijetí tohoto právního názoru využil jeden ze senátů Nejvyššího soudu případ manželů z Prahy 8, kteří dostali výpověď z nájemního bytu soukromého majitele. Obvodní soud pro Prahu 8 výpověď potvrdil. Důvodem bylo to, že manželé koupili rodinný dům na Příbramsku k rekreačnímu užívání, ale dům byl zkolaudován pro trvalé užívání jako rodinný dům.

Odvolací Městský soud v Praze rozsudek obvodního soudu zrušil a rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu. Dospěl k závěru, že po nájemních nelze požadovat, aby koupený dům kvůli jeho obtížné dopravní dostupnosti a některým dalším nevýhodám užívali k trvalému bydlení. Pronajímatel bytu poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který jeho podnět zamítl.

Podle středečního prohlášení Sdružení nájemníků ČR se v Česku množí případy, kdy majitelé bytových domů dávají výpovědi nájemníkům, kteří vlastní rekreační objekt. Postupují tak nejen soukromí majitelé domů, ale i některé obecní samosprávy, řekl ve středu předseda sdružení Milan Taraba, podle kterého lidé mohou snadno přijít o nájemní bydlení a skončit například v zahradní chatě.

Občanský zákoník stanovuje, že kdo má dva a více bytů, může dostat výpověď bez svolení soudu. Nájemníci se pak mohou v tříměsíční lhůtě obrátit na soud. Justice ale dosud rozhodovala rozkolísaným způsobem.

Majitelé nájemních bytů podle Taraby s pomocí specializovaných agentur prověřují v registrech, zda nájemníci vlastní nějaký rekreační objekt, a poté dávají výpovědi, protože chatu či chalupu považují za nemovitost vhodnou k trvalému bydlení. Podobný postup podle něj zvolila například i městská část Praha 10.

Sdružení nájemníků ČR chce společně s odbory iniciovat změnu legislativy, aby rekreační chaty a chalupy nebyly považovány za byt a nyní nejasné ustanovení občanského zákoníku nemohlo být majiteli nájemních bytů zneužíváno. Sdružení nájemníků ČR hodlá jednat s autory připravované novely občanského zákoníku i ministerstvy, která mají tuto problematiku na starost.