Smlouva na Ural průmyslový bude patrně v podepsána v prosinci

"Projekt je grandiózní, řeší se kontragarance ruské strany," uvedl Štefl. Jeho slova potvrdil i generální ředitel státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Karel Pleva, která má projekt pojistit. "Chceme větší zapojení ruských státních financí do projektu, abychom věděli, že nad tím drží někdo ochranou ruku, abychom nešli do rizika. Je to obrovský, gigantický projekt," řekl Pleva ČTK.

Podle něj celý projekt ve výši 40 miliard korun, který má česká strana realizovat, je asi čtyřikrát vyšší, než dosud nejdražší akce, kterou kdy EGAP pojišťovala. "Proto chceme, aby se více podílela ruská strana," uvedl Pleva. Zástupci EGAP, České exportní banky, ministerstva průmyslu a obchodu, OHL ŽS a dalších českých firem o projektu na MSV jednali.

"Projektu by pomohla etapizace," uznal Štefl. Podle něj je realizovatelná první část. Obnášet má asi 100 kilometrů železnic za cca 300 milionů eur. Podle Štefla je v plánu podpis rámcové smlouvy s ruskou stranou v polovině prosince při návštěvě ruského prezidenta Medveděva v Praze.

Výstavba železnice o celkové délce 711 kilometrů měla začít do konce letošního roku. Celkové náklady se odhadují podle dřívějších informací na 150 miliard rublů (skoro 92 miliard Kč) a podílet se na nich má federální i regionální rozpočet.

Česká strana má stavět zhruba polovinu železnice. Dalších asi 300 kilometrů a osmikilometrový most přes Ob má dělat ruská strana. Projekt na české straně financuje klub bank, jehož lídrem je Česká exportní banka (ČEB). Dále je členem klubu UniCredit a ING.

Celý projekt zaštiťuje korporace Ural průmyslový - Ural polární. Cílem je postavit železnici v místech, kde jsou bohatá rudná naleziště. Železnice se má stavět i místech, kde byly v minulosti gulagy a jsou zde mrtvé, nepoužívané tratě, které stavěli vězni z dob komunismu. OHL ŽS chce zachované náspy tratí využít.

Třetinu celého projektu platí ruský stát, má zajistit především most přes řeku Ob, další třetinu tratí od svých nalezišť směrem k městu Nadym má zaplatit Gazprom a zbývající podíl chtějí Rusové řešit úvěrově s českou stranou. "Tato třetina se bude ještě dál členit na další části, nakonec to získá reálnou podobu," uvedl Štefl.

Podle něj je účast na projektu velkou šancí pro české firmy. Kolem tratí mají vzniknout desítky těžebních a energetických závodů. S tím souhlasí i Pleva. "Kolem železnice se rozvíjejí další možnosti a projekty pro české výrobce. Nyní se jedná o stavbě elektrárny hned vedle železnice, budou tam doly na rudy a to všechno bude železnice spojovat. Je tam příležitost na řadu let dopředu," uvedl Pleva.