Průmyslová výroba v srpnu meziročně zrychlila růst na 5,9 procenta po červencovém zvýšení o 4,4 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 3,5 procenta. Meziměsíčně však byla po vyloučení sezonních vlivů nižší o 0,6 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 3,4 procenta.
Průmyslu jako nejsilnějšímu odvětví v české ekonomice podle analytika ČSOB Petra Dufka pozvolna dochází dech s tím, jak klesá domácí poptávka a v zahraničí se stále více mluví o výrazném zpomalení. "Předpokládáme proto, že se brzy dočkáme mnohem slabších čísel o HDP než těch, jaké jsme viděli v první polovině roku," řekl ČTK Dufek. Mnohem zajímavější zprávou je podle něj ale první pokles nových zakázek po 21 měsících soustavného růstu.
Nové průmyslové objednávky ze zahraničí vzrostly o 3,4 procenta, zatímco české objednávky klesly o 14,4 procenta, upozornila analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Alarmující je podle ní právě fakt, že se razantně zpomalil růst objednávek ze zahraničí. To je jasný důkaz, že dluhová krize v eurozóně se promítne i ve vývoji české ekonomiky. Meziroční pokles nových zakázek z Česka pak lze vysvětlit velice slabou domácí poptávku, poznamenala.
Meziměsíční pokles ukazuje na rychlejší zpomalení průmyslu, než se čekalo, doplnil analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Z hlediska úrovně celkové produkce průmyslu se ČR podle něj nacházela letos na vrcholu zhruba v květnu a od té doby mírně klesá. Potvrzuje se tak prý úzký vztah výkonu českého průmyslu k ekonomice eurozóny. "Za celý rok čekáme nadále růst průmyslové výroby kolem relativně slušných 7,5 procenta, ovšem v příštím roce čekáme výrazné zpomalení na 1,8 procenta," dodal.
Největší riziko pro další vývoj průmyslové výroby nyní představuje situace v eurozóně, kde dochází ke zřetelnému ochlazení růstu ekonomiky, uvedl analytik Patria Finance David Marek. V příštím roce by měla eurozóna stagnovat či růst minimálním tempem. Naopak pozitivním faktorem je oslabení kurzu koruny, které pomáhá udržet konkurenceschopnost českých firem, podotkl.
"Nervozita na finančních trzích utahuje i kohoutky hotovosti. V případě dalších potíží budou banky používat hotovost na svou rekapitalizaci, a tyto peníze pak budou scházet v průmyslu," připomněl partner v oddělení podnikových financí a restrukturalizací PwC Česká republika Petr Smutný. Již nyní jsou podle něj banky opatrnější a požadují vyšší míru zajištění poskytovaných úvěrů. Odlišně se i dívají na jednotlivá odvětví a situaci konkrétního žadatele.
Na obavy ze stoupajícího rizika poukazují i tuzemské firmy. "Od podniků přicházejí informace, že se dále zvyšují rizika a nejistota dalšího vývoje. Predikce je mnohdy na vodě. Je vysoce pravděpodobné, že nás čeká další zpomalení v průmyslu i celkového HDP. Je otázka, kde se zastaví, komentoval data ředitel hospodářské sekce Svazu průmyslu a dopravy Boris Dlouhý.
Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský za slabým výkonem průmyslu v srpnu vidí především podstatné zpomalení růstu produkce v automobilovém průmyslu, který byl v předchozích měsících hlavním tahounem celkové dynamiky. Snížení tempa výroby aut na jednociferné číslo může podle něj být varovným signálem pro blížící se stagnaci průmyslové produkce jako celku. Srpnové výsledky průmyslu zapadají do celkové mozaiky vývoje ekonomiky, uzavřel ředitel odboru ekonomických analýz ministerstva průmyslu a obchodu Jaroslav Vomastek.