V bruselském Paláci Egmont jedná francouzský premiér François Fillon a jeho belgický protějšek Yves Leterme. Na stejném místě se přitom už v roce 2008 domlouvala předchozí pomoc pro Dexii. Tehdy to bylo kvůli problémům, do nichž se banka dostala kvůli globální úvěrové krizi.
Dnešních rozhovorů v Bruselu se účastní také ministr financí Lucemburska Luc Frieden, neboť Dexia působí i v jeho zemi. V sázce je to, kolik bude muset každá z vlád přispět k záchraně Dexie. Respektive kolik budou muset vlády vynaložit peněz, aby bylo možné banku relativně bezbolestně "rozložit". To je pro oba premiéry ožehavá otázka, protože Francie i Belgie už teď mají co dělat s obrovskými deficity veřejných financí.
"Věřím, že s kolegy z Francie a Lucemburska se dohodneme. Pak už to bude na správní radě Dexie, aby rozhodla," řekl Leterme v belgické televizi. "Jsem přesvědčen, že je možné, i když ne zcela zřejmé, protože ten případ je velmi komplexní a obtížný, že se nám podaří dnes, během noci, respektive do rána, dosáhnout dohody, ve které Belgie tento problém vyřeší i bez toho, aby výrazně zvýšila zadlužení země," dodal premiér.
Francouzsko-belgická Dexia má v portfoliu potenciálně nebezpečné dluhopisy v objemu zhruba 700 miliard dolarů (asi 12,9 bilionu Kč). To je pro srovnání více než dvojnásobek ročního výkonu řecké ekonomiky. Jednání v Bruselu jsou tudíž pod drobnohledem investorů, kteří chtějí vidět, že je Evropa vůbec schopna bankovní krizi řešit.