"Dnes jsme se dohodli, že je nutné postupovat společně u těch návrhů, které můžou ohrozit naše zájmy," uvedl Braun. "Musíme si uvědomit, že visegrádská čtyřka pokrývá území větší než Francie a pokud dokáže svůj přístup úzce koordinovat, je hráčem, se kterým se musí v Bruselu počítat," dodal náměstek. Současně připustil, že budoucí podobu politiky soudržnosti, známé též jako kohezní politika, může též výrazně ohrozit také aktuální dluhová krize v eurozóně.
Česku se podle Brauna nelíbí například zavedení takzvaných kondicionalit. To by znamenalo, že vyplácení dotací a dalších prostředků z EU by bylo vázané také na postup reforem v jednotlivých zemích. "To by byl nerovný přístup k členským státům," poznamenal náměstek.
Evropská komise na politiku soudržnosti, která má za cíl pomoci nejméně rozvinutým regionům vyrovnat se bohatším oblastem unie, ve dříve představeném návrhu rozpočtu vyčlenila 336 miliard eur (zhruba 8,3 bilionu korun). To je o zhruba pět procent méně, než kolik bylo naplánováno pro období 2007 až 2013. Komise navíc chce mít možnost zastavit vyplácení peněz zemím, které nebudou plnit makroekonomické podmínky. Podle navržených pravidel by země také mohly získat z kohezní politiky maximálně 2,5 procenta svého hrubého domácího důchodu, zatímco v nynějším období 2007 až 2013 to byla čtyři procenta.
Náměstek Braun v pátek řekl, že Česko bude při jednáních o budoucích dotacích chtít, aby jejich objem pro ČR výrazně neklesl. Způsob čerpání dotací se má zároveň zjednodušit.