Deficit rozpočtu řecké vlády se do září prohloubil o 15 procent

Zadluženému Řecku se nedaří plnit fiskální cíle stanovené zahraničními věřiteli pro získání pomoci. V září Atény zvýšily prodejní daň v restauracích na 23 procent a začaly vybírat mimořádnou daň v rozmezí jednoho až procent z hrubých příjmů. Ani tato opatření však výrazněji nezvýšila příjmy z daní, které se za devět měsíců snížily o 4,2 procenta.

Řecko však věří, že se mu podaří za celý rok splnit cíl, který počítá s růstem daňových příjmů o 0,8 procenta. Pomoci mu k tomu má daň z realit a další výdajové škrty ve zbývající části roku. "Současný schodek příjmů by měl být vyrovnán v posledním čtvrtletí," dodalo ministerstvo financí.

Zahraniční věřitelé v úterý oznámili, že Řecko v letošním roce nesplní rozpočtový cíl. Pokud však bude jednat rozhodně, v příštím roce již slíbený cíl splní.

Údaje o rozpočtu zahrnují pouze státní rozpočet bez rozpočtů místních samospráv a fondu sociálního zabezpečení, napsala agentura Reuters.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si tehdy od Evropské unie a MMF zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).

Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 7,3 procenta. Pokles tak zpomalil z 8,1 procenta v prvních třech měsících roku. Za celý loňský rok řecká ekonomika oslabila o 4,4 procenta po poklesu o dvě procenta v roce 2009.