Analytici: Slovenské odmítnutí EFSF by nemělo ovlivnit ekonomiku

Úterní mezikrok, kterým bylo odmítnutí fondu, by za předpokladu čtvrtečního nového hlasování neměl mít trvalejší dopad na evropské finanční trhy a neměl by ovlivnit ekonomiku, řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zřejmě ale negativně ovlivní pozici Slovenska v evropských strukturách a jeho vyjednávací pozici v dalších otázkách. Nepřímo se může obrátit i proti dalším novým zemím EU včetně Česka, na jejichž politickou scénu se partneři ze starých členských zemí budou dívat jako na nevypočitatelnou a postrádající solidaritu v kritických okamžicích, dodal.

Finanční trhy na zamítavý postoj Slovenska ke změnám EFSF reagují jen vlažně, protože se čeká, že v opakovaném hlasování se slovenští poslanci vysloví kladně, souhlasil analytik Patria Finance David Marek. Navrhované změny EFSF jsou podle něj nutnou podmínkou k zastavení šířící se finanční krize, nemusí být ale podmínkou dostatečnou. Pokud by se nepodařilo zajistit, aby se krize přenesla do bankovního sektoru, mohly by být důsledky pro ekonomiku nejen eurozóny silně negativní, podotkl.

Slovensko v úterý odmítlo vyšší pravomoci pro EFSF jako jediná ze 17 členských zemí eurozóny. Dohoda lídrů eurozóny z letošního léta vedle rozšíření pravomocí fondu počítá také s navýšením finančních záruk. Pro Slovensko by to znamenalo novou garanci na 7,7 miliardy eur (přes 170 miliard korun) proti dosud předpokládaným 4,4 miliardy eur.

Slovenští poslanci zřejmě v nejbližších dnech přistoupí k opětovnému hlasování a potřebné úpravy nakonec schválí s pomocí opozičního Směru-sociální demokracie. Zamítavý postoj parlamentu zároveň znamenal konec vlády pod vedením premiérky Ivety Radičové, která v úterý spojila hlasování s důvěrou vládě.