Unijní reforma zemědělství se českým zemědělcům příliš nelíbí

"V současnou chvíli, po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, není nabízen zastánci vytvoření ´dotačního stropu´ pro velké podniky žádný pádný argument. Přitom Českou republiku, kde převládají velké agrární celky, by toto rozhodnutí nejvíce postihlo," řekl po shlédnutí přímého přenosu z Bruselu viceprezident Agrární komory Bohumil Belada.

Přímé platby pro velké zemědělské podniky, které chce EU krátit, jsou podle Belady zcela legitimní. "Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši," dodal.

Podrobnosti reformy komise teprve postupně představí během dne. ČR by podle jedné pracovní verze reformy měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) za rok. Podle Belady by české podniky mohly v případě, že projde pro ně nejnevýhodnější návrh "zastropování", mohly přijít až o deset miliard korun ročně.

K tomu, aby mohly komisní návrhy začít platit, je ale musí odsouhlasit členské státy a také Evropský parlament. Je tak možné očekávat, že debata o reformě nebude snadná, zvlášť pod tíhou dopadů současné vážné hospodářské krize, která tvrdě dopadá na státní kasy i ekonomiku jednotlivých zemí.

Navíc některé země budou asi dost kritické k tomu, jak by se měly vyrovnávat rozdíly v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než sto eur.

Agrární komora navrhované tempo srovnávání rozdílů v dotacích označila za "velmi pomalé". Požaduje proto pro české zemědělce jako kompenzaci více peněz z Programu rozvoje venkova.

Podle Bruselu by farmáři měli postupně dostat nejméně 90 procent průměru přímých plateb, které jsou v současnosti kolem 270 eur na hektar. Ovšem návrh neobsahuje žádné jasné datum, kdy by se tak mělo stát. ČR se toto úplně bezprostředně na rozdíl třeba od pobaltských zemí či Bulharska s Rumunskem nedotýká, protože ČR v přímých platbách se pohybuje kolem unijního průměru.