EK mění zemědělskou politiku, české zemědělce reforma nenadchla

"Nesplnilo to naše očekávání zejména v oblasti zjednodušování a snižování byrokracie a v oblasti posílení konkurenceschopnosti unijních zemí proti třetímu světu," reagoval pro ČTK náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. "Mám z toho dojem, že je to právě naopak," podotkl.

Podle něho se naštěstí nenaplnilo původní očekávání, podle něhož měly peníze, o něž budou na dotacích zkráceny velké farmy, jít ze země pryč do společného rozpočtu. "Tyto peníze zůstanou v členské zemi a půjdou do takzvaného druhého pilíře na rozvoj venkova s určením pro inovace a investice," poznamenal s tím, že i přesto ČR zůstává ostře proti stropům. "Kromě toho, že budou tratit podniky a klesne jejich konkurenceschopnost, přinese to obrovskou byrokratickou zátěž," dodal.

ČR by podle reformy měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) za rok. Podle viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady by české podniky mohly v případě, že projde pro ně nejnevýhodnější návrh "zastropování", mohly přijít až o deset miliard korun ročně. Agrární komora nevylučuje, že změny nejen že neodstraní, ale ještě prohloubí nerovnosti v dotacích mezi farmáři v nových a starých členských zemích.

Některé země budou asi dost kritické k tomu, jak by se měly vyrovnávat rozdíly v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters asi 400 eur na hektar, v Lotyšsku je to méně než 100 eur.

Podle Bruselu by farmáři měli postupně dostat nejméně 90 procent průměru přímých plateb, které činí nyní kolem 270 eur na hektar. Návrh neobsahuje ovšem žádné jasné datum, kdy by se tak mělo stát. ČR se toto bezprostředně nedotýká, protože v přímých platbách se pohybuje kolem unijního průměru.

"Návrh nesplňuje očekávání na slibované rovné podmínky pro všechny farmáře v EU," uvedl tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle smluv, které ČR stejně jako další země vstupující do EU po roce 2004 podepsala, měly být nestejné dotační podmínky narovnány po roce 2013.

Zemědělcům se nelíbí, ani další z návrhů, které reforma obsahuje. Ten počítá s tím, že nejméně sedm procent půdy by měli farmáři povinně nechávat ležet ladem. V době, kdy se díky rostoucí světové populaci zvyšuje spotřeba potravin a roste také plocha, na které se na úkor potravinářských plodin pěstují plodiny energetické, vidí farmáři tento návrh jako nelogický. Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos ale zdůraznil, že tato půda, která například může být osázena stromy, může sloužit třeba jako ochrana proti větru.

Reforma podle Zemědělského svazu přesto zahrnuje také řadu pozitivních prvků, mezi něž patří například zavedení institutu takzvaného aktivního zemědělce, který má zabránit tomu, aby agrární dotace do budoucna pobírali také ti, kdo nic nepěstují či nechovají hospodářská zvířata. Pozitivně svaz hodnotí také návrh na zavedení takzvaného nouzového fondu na pomoc zemědělcům či snaha o posílení pozic zemědělců v rámci potravinového řetězce. Pozitivem pro české farmy by mohl být také sjednocení systému přímých plateb pro všechny unijní zemědělce.