Deutsche Bank se chce bránit požadavkům na nuceno rekapitalizaci

"Je otázka, zda banky budou schopny poskytovat úvěry, nebo zda možné odpisy dluhů v eurozóně a nové regulační prostředí je pak nedonutí k omezení (úvěrové aktivity)," řekl Ackermann na konferenci firemních šéfů v Berlíně. Dodal, že před zvažováním dalších kroků by politici a regulační orgány měli odhadnout souhrnný dopad svých návrhů.

Ackermann vyjádřil pochybnosti, zda plošná rekapitalizace evropských bank, o níž uvažují němečtí a francouzští politici, by vůbec přispěla k vyřešení dluhové krize, jestliže jádro krize je v chování vlád. "Problémem nejsou kapitálové pozice (bank), ale to, že státní dluh jako investiční kategorie ztratil status bezrizikové investice," řekl šéf Deutsche Bank podle agentury Reuters. "Klíč k řešení je tedy v rukou vlád a je jím obnovení důvěry ve státní finance," dodal.

List Financial Times dnes napsal, že velké banky v Evropě se brání politickým plánům na navyšování kapitálu. Banky by raději prodávaly aktiva, než aby zvyšovaly kapitál prodejem nových akcií na klesajícím trhu.

O plánu na rekapitalizaci bank budou diskutovat lídři EU na summitech unie a eurozóny. Ty se po odkladu uskuteční nakonec příští víkend v Bruselu.

Šéfové zemí eurozóny se v červenci v zájmu stabilizace dluhové krize dohodli na rozšíření pravomocí EFSF, mimo jiné k využití jeho peněz rekapitalizaci bank. Dohodu už schválily všechny země eurozóny kromě Slovenska, kde ji parlament v úterý odmítl, ale koalice se s opozicí dohodla na novém hlasování.

Součástí plánu řešení dluhové krize Řecka a dalších zemí eurozóny budou příspěvky soukromých věřitelů ke ztrátám plynoucím z neschopnosti Řecka splácet své dluhy. V červenci se lídři EU dohodli na odepsání podílu 21 procent řeckých dluhů u bank, nyní se však kvůli dalšímu zhoršení ekonomiky a fiskální pozice Řecka mluví o mnohem vyšších podílech.