Nečas také připomněl, že ČR nyní nesplňuje kritéria pro přijetí eura. I to je podle něj důvod, proč vláda termín vstupu do eurozóny neurčí.
"Z monetární unie se postupně stává také transferová a dluhová unie a nyní je nezbytné vyčkat, kam se eurozóna bude vydávat dál. My obecně podporujeme taková opatření, která vedou k větší fiskální disciplíně a vymahatelnosti pravidel, které se týkají rozpočtové a fiskální disciplíny. Na druhé straně si nemyslíme, že útěk ke stále hlubší a hlubší integraci je řešením stávajících problémů v eurozóně," řekl Nečas. Dodal, že ČR má silný zájem na stabilitě eurozóny, protože do ní směřuje 70 procent jejího exportu.
S Nečasovým stanoviskem k situaci v eurozóně souhlasil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle předsedy polské vlády Donalda Tuska musí maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny splňovat i její nynější členové, malé i velké země. Teprve pak podle něj bude euro znovu tak atraktivní jako v době svého vzniku.
Nečas v lednu uvedl, že si ČR je vědoma svého závazku k euru. Už tehdy ale hovořil o tom, že společnou evropskou měnu přijme ČR až ve chvíli, kdy splní maastrichtská kriteria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. ČR se také už dříve rozhodla, že se jako země stojící mimo eurozónu nezapojí do záchranného programu na podporu krachujících členů měnové unie.
Prezident Václav Klaus minulý týden po setkání prezidentů visegrádské skupiny (V4) prohlásil, že větší integrace členských zemí EU není východiskem z dluhové krize, ale naopak příčinou dnešních problémů unie.