"Principy zastropování odmítáme," řekl Bendl. Bude se snažit, aby toto opatření bylo z návrhu odstraněno a chce v tomto najít další spojence v rámci EU.
Bendl také vyjádřil nesouhlas nad návrhem reformy, který počítá s tím, že by se nejméně na sedmi procentech půdy farmy nemělo hospodařit. Tato půda má být osazena například stromy. "Sedm procent je příliš. Dotklo by se to velkých podniků a výrazně snížilo jejich konkurenceschopnost," řekl Bendl. Podle něj by farmáři měli mít možnost vyčlenit půdu z hospodaření dobrovolně.
Nesouhlas nad zastropováním plateb a vyčleněním půdy vyjádřil také stínový ministr zemědělství z ČSSD Michal Hašek. Když nebude návrh o zastropení zrušen, měl by být podle něj limit poskytovaných prostředků alespoň zvýšen.
ČR by podle reformy měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) za rok.
Reforma se příliš nelíbí ani českým zemědělcům. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby to výrazně omezí jejich produkci. Nyní proto čeká, že se o jednotlivých podmínkách reformy v rámci EU svede tvrdý boj. K tomu, aby mohly komisní návrhy začít platit, je musí odsouhlasit členské státy a také Evropský parlament.
Podle Haška by se také měly více vyrovnat podmínky pro zemědělce v rámci EU. Zatím stále panují rozdíly v platbách pro staré a nové členské země po rozšíření EU v letech 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než sto eur.