"Česká ekonomika není na euro připravena. Nebudeme do eurozóny vpuštěni, dokud si nedáme do pořádku rozpočet. A eurozóna zřejmě nebude prozatím pro nikoho příliš lákavá," uvedl guvernér.
Případný další pokles evropské ekonomiky ovlivní podle Singera tuzemskou ekonomiku podobně jako za hospodářské krize v roce 2008 a 2009, především kvůli poklesu zahraničního obchodu. Případná rizika ovšem podle něj zmírní určitý pokrok v konsolidaci veřejných financí. Navíc je tuzemský bankovní sektor v dobré kondici a měl by působit jako tlumič šoků, dodal. V roce 2009 tuzemský hrubý domácí produkt klesl kvůli dopadům celosvětové krize o 4,7 procenta.
Současné dluhové problémy eurozóny přitom nejsou podle Singera způsobeny samotnou krizí, ale nesourodostí zemí a neschopností vytvořit dlouhodobé podmínky pro růst. "Krize bude zřejmě řešena na úkor rozpočtově spořádaných států," dodal.
Pro přežití eurozóny jsou podle guvernéra nutné strukturální reformy v okrajových zemích platících eurem, tedy například v Řecku a Portugalsku. Pro řešení bude nutné získat podporu nejen v dlužnických zemích, ale také u voličů a institucí v jiných než dlužnických státech.
Zatímco v roce 2007 nesplnily maastrichtské kritérium deficitu veřejných financí v maximální výší tři procenta HDP dvě země, nyní ho pouze tři plní, upozornil Singer. V případě plnění podílu dluhu na hrubém domácím produktu, který by neměl přesáhnout 60 procent, z devíti zemí v roce 2007 ho nyní plní pět.
Premiér Petr Nečas nedávno řekl, že jeho vláda nestanoví termín přijetí eura. Eurozóna se podle něj výrazně mění z měnové unie na transferovou a dluhovou unii a hlubší integrace není řešením jejích nynějších problémů. Už dříve uvedl, že společnou evropskou měnu Česko přijme až ve chvíli, kdy splní maastrichtská kriteria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny.