Inflace v Británii vystoupila na tříleté maximum 5,2 procenta

Ekonomové s růstem cen počítali, v anketě agentury Reuters ale v průměru očekávali nárůst inflace pouze na 4,9 procenta. Rychlejší růst cen tak jen podtrhuje riziko, jemuž kvůli svému nedávnému rozhodnutí čelí britská centrální banka. Ta se vrátila k podpoře ekonomiky, kterou hodlá povzbudit takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky.

Jen v průběhu září ceny vzrostly o 0,6 procenta. Základní ukazatel maloobchodní inflace, který zahrnuje další náklady na bydlení a který bývá základem pro mzdová jednání, se meziročně zvýšil o 5,6 procenta. Vystoupil tak nejvýše za 20 let, respektive od června 1991.

Kurz britské libry po zprávě spadl až na 1,5710 USD, zatímco před jejím zveřejněním se pohyboval kolem 1,5763 USD. Euro vůči libře naopak oslabilo asi o 0,3 procenta na 87,04 pence, na zprávu o vyšší inflaci už ale příliš nereagovalo.

Růst nákladů na plyn, elektřinu a další paliva v září meziročně zrychlil na 18,3 procenta, náklady na dopravu se zvýšily o 12,8 procenta. Potraviny jsou zhruba o šest procent dražší než před rokem. Statistika dokazuje, že růst životních nákladů na britských ostrovech nepolevuje. Růst mezd přitom s růstem cen už dávno nedrží krok.

Centrální banka začátkem října oznámila, že obnoví program podpory ekonomiky. Prostřednictvím takzvaného kvantitativního uvolňování se tak v ekonomice objeví dalších 75 miliard liber (asi 2,1 bilionu Kč).

Větší objem peněz v oběhu zpravidla vede k růstu inflace, britská centrální banka ale předpokládá, že inflace v Británii příští rok prudce klesne. Odezní totiž vliv jednorázových vlivů, jako je zvýšení daně z přidané hodnoty. Slabá ekonomika by měla zároveň zajistit, že poleví tlaky na růst mezd, a tím i na růst cen.