"Možnost přímého uplatnění měnové politiky na podporu cílů finanční stability by se, alespoň okrajově, neměla vylučovat," řekl Bernanke v projevu na konferenci v Bostonu. Ve svém vystoupení se věnoval rozboru politiky centrálních bank za poslední finanční krize, k níž v USA vedl neudržitelný růst cen obytných realit.
Podle Bernankeho však není pravděpodobné, že by se centrální banky odchýlily od zaměření na takzvané inflační cílení. Tím, že dávají zřetelně najevo své střednědobé cíle ohledně inflace, zajišťují, aby inflační očekávání veřejnosti zůstala nízká, řekl šéf Fedu.
Bernankeho předchůdce Alan Greenspan, za něhož bublina nadhodnocených cen domů vznikala, zásahy centrální banky proti přílišnému růstu cen akcií, realit a dalších aktiv vždy zásadně odmítal. Zdůrazňoval, že Fed se má ohledně inflace řídit výlučně standardními ukazateli a k vývoji cen na finančních trzích nepřihlížet, protože přitvrzování měnové politiky v době růstu na trzích by zbytečně podkopávalo ekonomiku.
Kritici poukazují na to, že k bublině cen domů výrazně přispěla Greenspanova krajně uvolněná měnová politika, kterou Fed v prvních letech tohoto tisíciletí reagoval na mírnou ekonomickou recesi po splasknutí bubliny internetových akcií. Dlouho už se také upozorňuje na asymetričnost takové politiky, protože v době propadů na trzích Fed obvykle snižuje úrokové sazby nebo jinak uvolňuje měnovou politiku. Bubliny na trzích jsou podle nich způsobovány stejně jako inflace přebytkem peněz v ekonomice, za což může jedině centrální banka.