Putin ohlásil vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi SNS

Na zasedání rady Eurasijského hospodářského společenství a vedení Celní unie ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že smlouva vytváří nový základ obchodních a hospodářských vztahů v rámci SNS. Připomněl, že už v roce 1994 byla podepsána dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, ale mnohé země SNS včetně Ruska dokument neratifikovaly, takže zóna fakticky nikdy neexistovala. Skoro deset let trvalo, než byl vypracován dokument nový.

Ten předpokládá zjednodušení právního rámce obchodních a ekonomických vztahů a změnu řady mnohostranných a asi stovky dvoustranných dohod, které dnes upravují režim svobodného obchodu mezi zeměmi SNS.

Společenství tvoří Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusku Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán a Ukrajina.

Ruský premiér Putin oznámil zřízení zóny volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami jen pár hodin poté, co Evropská unie informovala o odložení plánované návštěvy ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v Bruselu. Jednání o eventuální dohodě o přidružení Ukrajiny k EU s důležitým obchodním obsahem bylo odloženo kvůli odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové.

Tři země SNS, Rusko, Kazachstán a Bělorusko, vytvořily už dříve celní unii, která je v platnosti od léta loňského roku. Rusko k tomuto projektu chtělo přitáhnout i Ukrajinu, aby podle agentury AFP Kyjev odvrátilo od těsnější spolupráce s EU. To ale Ukrajina odmítla s tím, že se k celní unii nepřipojí, ale bude s ní prý jen spolupracovat.

Zóna volného obchodu je v zásadě nejnižším stupněm ekonomické integrace. V praxi znamená, že se dvě nebo více zemí dohodnou, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na některé výrobky. V praxi to jsou hlavně průmyslové výrobky, daleko méně často zemědělské. Příkladem zóny volného obchodu jsou země ASEAN (Brunej, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko), NAFTA (Kanada, Mexiko, USA), nebo EFTA (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko).