Senát zřejmě schválí zavedení trestní odpovědnosti firem

Vláda tuto revoluční změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, zdůvodnila českými závazky vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Firmy budou moci být podle zákon stíhány pro téměř osm desítek trestných činů. Proviní se, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde.

Zastánci zákona poukazují mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo. Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se naopak obávají možné kriminalizace podnikání a zneužití při konkurenčním boji.

Hospodářská komora ČR pokládá za důležité, aby zákon nemohl být zneužit jako prostředek nekalé konkurence mezi podnikateli. Zároveň chce, aby zákon nepřinesl zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí. Na riziko, které pro obchodní společnosti ze zákona plyne, upozornil i advokát Jan Vidrna z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, která se věnuje mimo jiné veřejným zakázkám.

"Konkurence firem se hodně projevuje například v oblasti veřejných zakázek, takže z tohoto hlediska lze očekávat buď rovnou šikanózní, anebo i v dobré víře učiněná trestní oznámení například pro sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, anebo pro pletichy při veřejné zakázce a veřejné soutěži," sdělil ČTK Vidrna. Domnívá se, že nové možnosti by se mohli snažit využít i ekologičtí aktivisté a hnutí.

Firmy by mohly být od příštího roku trestány například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vláda do výčtu zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a dětskou pornografii. Sněmovna výčet rozšířila o poškození vodního zdroje, neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a o oba trestné činy týkající se zadání veřejné zakázky.

Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela. Peněžitý trest má mít formu denní sazby ve výši 1000 až dvou milionů korun.