Standardní situace bez zapojení mezinárodního prvku vypadá obvykle následovně: český subjekt, zabývající se odkupem pohledávek a prováděním zápočtů, dosahuje z této činnosti v ČR zisk a tento zisk v ČR také zdaňuje. Přitom stačí lehká změna výše uvedené struktury, a zaplacená daň může být výrazně redukována.
Nejjednodušší cestou pro český subjekt bude v tomto případě založit si společnost např. ve Velké Británii a jejím prostřednictvím řídit odkup pohledávek. Společnost založená ve Velké Británii spolupracuje na základě smlouvy s offshore společností, která v konečném důsledku realizuje většinu zisku z prodeje pohledávek.
Takto vytvořená struktura by vypadala následovně:
Offshore společnost Britská společnost Česká společnost - věřitel Česká společnost - dlužník Česká společnost – původní obchodník s pohledávkami Česká společnost –původní obchodník s pohledávkami Smlouva o zastoupení Smlouva o zastoupení Odkup pohledávky Vymáhání pohledávky
Skuteční vlastníci
Proberme si nyní strukturu, pokud je původní česká společnost vyloučena. Aby bylo dosaženo minimálního zdanění zisku celé struktury společností, je mezi britskou a offshore společností uzavřena smlouva o zastoupení, která umožňuje udržet zdanění ve Velké Británii na minimální výši. Britská společnost odkoupí od české společnosti pohledávku s patřičným diskontem a bude ji vymáhat na dlužníkovi. České společnosti plyne z této transakce několik výhod. Jednak dochází k urychlení peněžních toků, část zisku ve formě diskontu je přesunuta do Velké Británie a navíc společnost z tak silného finančního centra může mýt pozitivní vliv na platební morálku dlužníka.
Bohužel vyloučení české společnosti z procesu vymáhání pohledávky může mít i negativní dopad na ochotu dlužníka zaplatit. To by přirozeně mělo nepříznivé dopady na rentabilitu činnosti a výhody plynoucí z daňové úspory, získané zapojením mezinárodního prvku, by se tak mohly vytratit. Kromě toho může být z určitých důvodů (např. psychologických) vhodné, aby ve vztahu ke klientům zůstala existence anglické společnosti skryta, tj. aby vůbec nepozorovali změnu. Změna spočívá v tom, že britská společnost a česká společnost také uzavřou mezi sebou smlouvu o zastoupení, která je v principu podobná smlouvě mezi offshore a britskou společností. Britská společnost tedy pověří českou společnost, aby za ni vstupovala do smluvních vztahů a realizovala obchody, za což jí náleží provize. Za dostatečnou považujeme provizi ve výši cca 3 % - 5 % (v závislosti na podmínkách a také rozdělení rolí v daném kontraktu) ze zisku, tzn. 95 % - 97 % zisku se transferuje na britskou společnost.
Celý efekt optimalizace si nejlépe ukážeme na praktickém příkladě:
Britská společnost nakoupí pohledávku místo české společnosti ve výši 1 000 000 Kč za polovinu její ceny 500 000. Celou pohledávku se ji podaří vymoci a realizuje příjem 1 000 000 Kč. Britské společnosti vznikne zisk ke zdanění 500 000 Kč. Tento zisk bude zdaněn dle metody uvedené výše pouze 1,5 %.
Z pohledu zdanění vypadá situace následovně:
Subjekt |
Daňový základ |
Daň |
Česká společnost (neoptimalizováno) |
500 000 |
155 000 |
Britská společnost (optimalizováno) |
500 000 |
7 500 |
Daňová úspora |
147 500 |
Z tohoto příkladu vidíme, že zapojení britské společnosti pro optimalizaci odkupu pohledávek je vysoce účinné a z této jedné transakce se dosáhlo úspory ve výši 147 500 Kč.