Jak uspořit při odkupu pohledávek

01.10.2003 | , AKONT
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

V dalším dílu seriálu o daňovém plánování si něco povíme o obchodu s pohledávkami. Firmy mají mnoho možností jak využít společností založených v daňově privilegovaných zemích pro minimalizaci svých danových povinností ...

Standardní situace bez zapojení mezinárodního prvku vypadá obvykle následovně: český subjekt, zabývající se odkupem pohledávek a prováděním zápočtů, dosahuje z této činnosti v ČR zisk a tento zisk v ČR také zdaňuje. Přitom stačí lehká změna výše uvedené struktury, a zaplacená daň může být výrazně redukována.

Nejjednodušší cestou pro český subjekt bude v tomto případě založit si společnost např. ve Velké Británii a jejím prostřednictvím řídit odkup pohledávek. Společnost založená ve Velké Británii spolupracuje na základě smlouvy s offshore společností, která v konečném důsledku realizuje většinu zisku z prodeje pohledávek.

Takto vytvořená struktura by vypadala následovně:

 

Offshore společnost

Skuteční vlastníci

Britská společnost

 

Česká společnost - věřitel

Česká společnost 

- dlužník

Česká společnost – původní obchodník s pohledávkami

Česká společnost –původní obchodník s pohledávkami

Smlouva o zastoupení

Smlouva o zastoupení

 

Odkup pohledávky

Vymáhání pohledávky


Na první pohled složitě vypadající schéma znázorňuje dva možné způsoby odkupu pohledávek. Za prvé: původní česká společnost, zabývající se odkupem pohledávek, je úplně vyloučena a transakce probíhají pouze přes britskou společnost. Tento způsob může být samozřejmě z určitých důvodů neatraktivní, a proto modifikujeme celou strukturu tak, jako by byla zapojena i původní česká společnost (čárkované).

Proberme si nyní strukturu, pokud je původní česká společnost vyloučena. Aby bylo dosaženo minimálního zdanění zisku celé struktury společností, je mezi britskou a offshore společností uzavřena smlouva o zastoupení, která umožňuje udržet zdanění ve Velké Británii na minimální výši. Britská společnost odkoupí od české společnosti pohledávku s patřičným diskontem a bude ji vymáhat na dlužníkovi. České společnosti plyne z této transakce několik výhod. Jednak dochází k urychlení peněžních toků, část zisku ve formě diskontu je přesunuta do Velké Británie a navíc společnost z tak silného finančního centra může mýt pozitivní vliv na platební morálku dlužníka.

Bohužel vyloučení české společnosti z procesu vymáhání pohledávky může mít i negativní dopad na ochotu dlužníka zaplatit. To by přirozeně mělo nepříznivé dopady na rentabilitu činnosti a výhody plynoucí z daňové úspory, získané zapojením mezinárodního prvku, by se tak mohly vytratit. Kromě toho může být z určitých důvodů (např. psychologických) vhodné, aby ve vztahu ke klientům zůstala existence anglické společnosti skryta, tj. aby vůbec nepozorovali změnu. Změna spočívá v tom, že britská společnost a česká společnost také uzavřou mezi sebou smlouvu o zastoupení, která je v principu podobná smlouvě mezi offshore a britskou společností. Britská společnost tedy pověří českou společnost, aby za ni vstupovala do smluvních vztahů a realizovala obchody, za což jí náleží provize. Za dostatečnou považujeme provizi ve výši cca 3 % - 5 % (v závislosti na podmínkách a také rozdělení rolí v daném kontraktu) ze zisku, tzn. 95 % - 97 % zisku se transferuje na britskou společnost.

Celý efekt optimalizace si nejlépe ukážeme na praktickém příkladě:

Britská společnost nakoupí pohledávku místo české společnosti ve výši 1 000 000 Kč za polovinu její ceny 500 000. Celou pohledávku se ji podaří vymoci a realizuje příjem 1 000 000 Kč. Britské společnosti vznikne zisk ke zdanění 500 000 Kč. Tento zisk bude zdaněn dle metody uvedené výše pouze 1,5 %.

Z pohledu zdanění vypadá situace následovně:

Subjekt

Daňový základ

Daň

Česká společnost (neoptimalizováno)

500 000

155 000

Britská společnost (optimalizováno)

500 000

7 500

Daňová úspora

147 500


Z tohoto příkladu vidíme, že zapojení britské společnosti pro optimalizaci odkupu pohledávek je vysoce účinné a z této jedné transakce se dosáhlo úspory ve výši 147 500 Kč.

Autor článku

Michal Friedberger  

Články ze sekce: DANĚ