Svět upře oči na EU, evropští lídři se pokusí vyřešit krizi

Summity EU a eurozóny se měly původně uskutečnit už v pondělí a úterý, jenže unijní prezident Herman van Rompuy se je rozhodl odložit kvůli tomu, aby se podařilo připravit komplexní strategii pro boj s krizí a předcházení jejímu opakování v budoucnosti. Plány také vzbudily velké očekávání na trzích. Avšak zdá se, že ani tento odklad evropským lídrům stačit nebude. Nedělního jednání se účastní i český premiér Petr Nečas.

Problém je nyní mimo jiné s tím, jak posílit "palebnou sílu" současného záchranného fondu eurozóny, který díky garancím ve výši 780 miliard eur od členských států tohoto 17členného bloku disponuje reálnou úvěrovou kapacitou ve výši 440 miliard eur. Debaty se vedou o to, jak pomocí pákového efektu posílit schopnost záchranného fondu EFSF, ovšem bez toho, aniž by se navýšil objem jeho záruk.

O potřebě navýšení síly EFSF se vášnivě debatuje kvůli hrozbě, že by se dluhová krize, která dopadla na Portugalsko, Irsko ale hlavně na Řecko, mohla přenést i do dalších zemí eurozóny. Pod tlakem se ocitly hlavně Itálie a Španělsko. Jenže to jsou jedny z největších evropských ekonomik, na jejich záchranu by současná síla EFSF nemusela patrně stačit.

Klíčové se v tomto směru v tuto chvíli pro dosažení dohody zdá být to, zda se podaří překonat Paříži a Berlínu rozdíly, které mezi nimi v této věci podle mediálních zpráv panují.

Debatuje se třeba o možnosti, že by se EFSF zaručil za zhruba 20 procent případných ztrát z dluhopisů Španělska, Itálie či dalších ohrožených zemí, Francie se ale obává, že by kvůli vystavení těmto rizikům mohla přijít o svůj výhodný rating. Paříž usiluje o to, že by se záchranný fond eurozóny napojil na Evropskou centrální banku, proti tomu se ale staví Německo.

Otázka EFSF je ale jen jednou z věcí, kterými se budou lídři Evropy zabývat, dalším klíčovým bodem je větší zapojení soukromých investorů do druhého balíku finanční pomoci Řecku.

Na mimořádném summitu 21. července se eurozóna dohodla na tom, že by si soukromí investoři měli seškrtnout 21 procent z řeckých dluhopisů, které drží. Jenže to podle řady kritiků je příliš málo. Nyní se tak hovoří o mnohem výraznějším zapojení privátní sféry. V tomto směru padla různá čísla, například to, že by se jim seškrtalo 50 procent.

"Prezident a kancléřka potvrdili svou naprostou shodu na nutnosti přijít s globální a ambiciózní odpovědí na krizi, kterou nyní eurozóna zažívá," uvedli francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtečním prohlášení. Jenže Merkelová také zrušila dnešní vystoupení v parlamentu k summitu a překládá je až na příští týden. Případné zásadní rozhodnutí se tak podle analytiků dají zřejmě čekat na na dalším mimořádném summitu eurozóny, který by se měl uskutečnit zřejmě ve středu příští týden.

Jeden německý diplomat pak podle dnešního vydání listu Finacial Times na dotaz, proč se tedy vlastně unijní lídři setkají už v neděli, řekl: "To je dobrá otázka. Sarkozy ho chce."