Jak vysoké jsou přímé platby pacientů ve světě?

V současné době tvoří přímé platby pacientů v Česku především výdaje občanů za doplňky stravy, kosmetické operace, nedoplatky za hrazené léky, příplatky u zubních lékařů a regulační poplatky. Lékařská péče je financována v Česku především z veřejného zdravotního pojištění. Všichni občané s trvalým pobytem v Česku jsou zdravotně pojištěni a mají nárok na lékařskou péči v souladu se zákonem. Současně musí všichn občané odvádět své zdravotní pojišťovně každý měsíc zdravotní pojištění. Za některé občany (např. studenty, penzisty, ženy na rodičovské dovolené, občany v evidenci ÚP) hradí zdravotní pojištění stát. Zdravotní pojištění není v Česku rozhodně nízké. Např. zaměstnanec odvádí každý měsíc 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % z hrubé mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

V posledních deseti letech se výdaje na zdravotnictví v zemích OECD výrazně zvýšily. Tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Výdaje na zdravotnictví tedy budou rok od roku vyšší. Reálně tedy občané všech zemí utratí za zdravotní péči více. I v Česku v posledních letech značně stouply celkové výdaje na zdravotnictví. V roce 2009 dosahovaly 8,2 % k HDP, což je o 1,4 % více než v roce 2007.

Američané platí nejvíce

Dle studie OECD „Health at a Glance 2011“, která hodnotí v jednotlivých členských zemích OECD rok 2009, jsou nejvyšší výdaje přímo od pacientů za lékařskou péči v USA.

• Nejnižší podíl přímých plateb pacientů za léky či lékařskou péči je ze zemí OECD v Dánsku (15 %). Potom již následuje Česko spolu s Lucemburskem, Norskem a Velkou Británií, kde přímé platby pacientů dosahují 16 % všech výdajů ve zdravotnictví.
• Mezi země, kde přímé platby pacientů nepřekročí 20 %, dále jsou Island, Švédsko, Japonsko a Nový Zálend.
• Ve třech zemích, Mexiku, USA a Chile, tvoří přímé platby pacientů více než polovinu nákladů ve zdravotnictví. V Koreji, Izraeli, Švýcarsku, Řecku a Nizozemí dosahují přímé platby pacientů 38 % až 42 % nákladů ve zdravotnictví.

Výdaje za léky jsou v Česku vysoké

Celkové výdaje na léky a zdravotnické zboží krátkodobé spotřeby jsou v Česku jedny z nejvyšších ze zemí OECD.

• Výdaje za léky v Česku tvoří pětinu všech nákladů ve zdravotnictví. Více je to pouze v Portugalsku, Polsku, Koreji, Estonsku, Slovensku, Mexiku a Maďarsku. V paritě kupní síly, tedy při zohlednění cen zboží a služeb, utrátí průměrný Čech za léky více než občané Lucemburska, Norska, Velké Británie, Dánska či Nového Zélandu. Spotřeba léků je v těchto zemích nižší než v Česku.
• Naproti domu v Norsku, Dánsku, Lucembursku, Novém Zélandu, Nizozemí, Švýcarsku a Velké Británii tvoří výdaje za léky méně než 10 % nákladů ve zdravotnictví.

Rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy?

Aby byl lék schválen, tak musí splnit vysoké nároky, u každého léku musí být doležena jeho léčivá účinnost. Účinnost léku v Česku hodnotí Státní ústav pro kontrolu léčiv. Léky však mohou být taky schváleny na úrovni celé EU. Samotná schvalovací procedura trvá poměrně dlouho. Před samotným prodejem léků, musí proběhnout jejich registrace. Každý lék má tedy své registrační číslo. Doplňky stravy může, ale nemusí tyto náročné kritéria splňovat. Každý doplněk stravy musí být označen slovy „doplněk stravy“ a u každého léku musí být na obalu uvedeno jeho registrační číslo (např. Ibalgin 400 má registrační číslo 29/154/88-C). Léků je celkem cca. 57 800, bez lékařského předpisu koupíme přibližně 3 700.

Proč náklady na zdravotní péči rostou?

Všechny členské země OECD se potýkají s růstem nákladů na zdravotnictví. Vždyť náklady na zdravotnictví rostou rychleji než reálná ekonomika. Od roku 2007 do roku 2009 stouply celkové výdaje na zdravotní péči zemí OECD z 8,9 % na 9,5 %. Výdaje na zdravotnictví v nejvyspělejších zemích světa (např. Švýcarsku či USA) tak každoročně výrazně rostou. V USA představují dokonce celkové výdaje na zdravotnictví 17,4 % HDP, Nizozemí 12 % k HDP, Francii 11,8 % k HDP, Německu 11,6 % k HDP, Dánsku 11,5 % k HDP, Kanadě a Švýcarsku 11,4 % k HDP. I zdravotní systémy nejvyspělejších zemí světa se musejí přizpůsobovat rostoucím nákladům z důvodu nárůstu chronických chorob jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění či cukrovka. Ve vyspělých zemích nadále stoupá očekávaná délka života, přibývá tak počet starších občanů v populaci, což rovněž zvyšuje tlak na zdravotní systémy. Větší dostupnost kvalitního lékařského vybavení je dalším důvodem růstu nákladů ve zdravotnictví. Během posledního desetiletí došlo k rychlému nárůstu v dostupnosti diagnostických technologií jako je počítačová tomografie (CT), skenery a magnetická rezonance (MRI).

Pramen: OECD „Health at a Glance 2011“