Balík by měl zahrnovat plán na rekapitalizaci evropských bank, navýšení síly záchranného fondu eurozóny a také výrazné seškrtání řeckých dluhů soukromými investory.
V případě bank se hovoří o potřebě navýšení kapitálu o více než 100 miliard eur. Záchrannému fondu by se měla několikanásobně navýšit jeho finanční síla, ovšem bez toho, aby členské státy musely zvýšit garance. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž reálná úvěrová kapacita fondu činí 440 miliard eur. Z nich ale část už byla použita na záchranné padáky pro Portugalsko a Irsko a zbytek by zřejmě nestačil na záchranu zemí, jako jsou Španělsko a Itálii. Nad nimi se vznáší hrozba, že by se do nich mohla dluhová krize plnou silnou přelít. Napětí panuje zejména kolem Itálie, po níž Brusel chce slyšet jasné kroky vedoucí ke stabilizaci veřejných financí.
Klíčové je i seškrtání části řeckých dluhů bankami a dalšími privátními investory. V červenci se dohodlo odepsání 21 procent, nyní se ale hovoří o o 50 až 60 procentech. Banky zatím nabízejí "pouhých" 40 procent.