Jak bojovat proti korupci v Česku

Korupce je jedním z nejzávažnějších světových problémů současnosti. Ať se jedná o jednotlivce či společnost, která korupci podlehne, výsledek je vždy stejný. Obrovský vztek!

Nejčastější a nejsnáze odhalitelnou formou hospodářské kriminality je krádež majetku. Celkem 44 % poškozených respondentů uvedlo zpronevěru jako jeden z podvodů, jemuž byly vystaveny. Více než polovina českých společností (53 %) přitom za nejrozšířenější druh hospodářské kriminality považuje korupci a podplácení. Je však zajímavé, že žádný z českých účastníků průzkumu nepřiznal přímou zkušenost s korupcí během posledních dvou let (na rozdíl od 14 % společností na celém světě a 15 % společností ve střední a východní Evropě).

Mezi příčiny nesouladu jak mezi vnímáním korupce a podplácení a skutečným výskytem tohoto zločinu, tak mezi počtem odhalených případů v ČR a v ostatních zemích mohou patřit tyto faktory:

Pro společnosti bývá těžké korupci a podplácení odhalit (vzhledem k zapojení vnějších subjektů, které společnost nekontroluje), popř. může být takové jednání považováno za součást obchodního jednání, a nikoli za zločin.

Pro srovnání úrovně korupce v jednotlivých sledovaných zemích a pro charakterizování dlouhodobějších trendů slouží data organizace Transparency International (TI), která každoročně zveřejňuje žebříček zemí seřazených podle tzv. Indexu vnímání korupce (Corruption Perception Index - CPI  ). 

Tabulka: Hodnoty korupce ve výše uvedených zemích za rok 2002 podle TI

• státní dopravní sítě (telefony, železnice, monopoly obecně)
• poskytování výjimek znečišťovatelům životního prostředí
• státní zakázky pro průmyslové či stavební dodavatele
• tendry na vyzbrojování policie či armády
• zajištění nesnadno dostupného kvalitního zdravotního ošetření
• více se uplácí ve službách a v byrokratické sféře, než ve výrobě; hůře se počítá jestli někdo dal o razítko navíc, než jestli došlo ke zpronevěře surovin či výrobků

Bude líp, ale kdy?

Oblast řízení rizik v Česku vykazuje jisté známky zlepšení: Poměr případů hospodářské kriminality, které byly zjištěny prostřednictvím firemních systémů řízení rizik, je vyšší než celosvětový a západoevropský průměr.

To ale neznamená, že existuje důvod k přehnané spokojenosti. Studie totiž zjistila, že:

• Jen necelá polovina českých společností (45 %) vypracovala závazná pravidla chování či etické kodexy (celosvětový průměr je 64 %).
• Méně než 5 % českých respondentů poskytuje zaměstnancům školení, jejichž cílem je zvýšit vědomí o závažnosti podvodů. V západní Evropě to činí 20 % společností.
• Celých 70 % českých společností je přesvědčeno, že za problematiku hospodářské kriminality je zodpovědný management, avšak jen 22 % respondentů poskytuje svým vedoucím pracovníkům školení zaměřená na tento problém.
• Studie dále zjistila, že zaměstnanci v České republice stále ještě nejsou ochotni sami upozorňovat na možné případy podvodů (tzv. whistle-blowing). V jiných zemích je přitom podpora a ochrana zaměstnanců při upozorňování na možné podvodné jednání uznávaným a účinným nástrojem na potírání hospodářské kriminality. Na rozdíl od více než jedné čtvrtiny společností v západní Evropě i ve světě jej však využívá jen 1 % českých respondentů.

Kolik nás korupce stojí

V České republice utrpělo 5 % respondentů škodu převyšující 1 milion USD. Celých 54 % českých společností přitom není schopno určit, jak velké ztráty jim podvodná činnost způsobila.

Co nás čeká a nemine

Celkem 37 % českých respondentů se domnívá, že největším rizikem v oblasti hospodářské kriminality zůstane v příštích pěti letech korupce a podplácení. Zatímco dnes považuje tuto kriminalitu za nejčastější hospodářský zločin jen 8 % společností, do budoucna si to myslí celých 18 % respondentů.

Mnoho českých i středoevropských společností (více než 60 %) je přesvědčeno, že vstup do Evropské unie povede ke snížení rizika hospodářské kriminality. Ve skutečnosti je však pravděpodobné, že zavádění efektivnějších preventivních opatření a kvalitnější metodiky odhalování podvodů povede k nárůstu zjištěných případů.

Jak proti korupci bojovat?

Od roku 1998 patří protikorupční politika mezi priority vlády ČR. Usnesením č. 125 ze dne 17. února 1999 vzala vláda na vědomí Vládní program boje proti korupci a uložila členům vlády a vedoucím ústředních správních orgánů úkoly, jejichž plnění by mělo zabránit rozmachu korupčního jednání ve společnosti.

Řada úkolů z tohoto programu již byla splněna, zejména změny v trestním zákoně a v trestním řádu, větší důraz na specializaci orgánů zapojených do boje proti korupci a změna systému financování politických stran.  K významným faktorům ovlivňujícím protikorupční politiku v České republice patří od roku 1997 proces přibližování k Evropské unii.

Evropská komise označuje korupci za jeden z hlavních problémů českých institucí a požaduje soustavné zlepšování protikorupční politiky.

Zdroj: Celosvětový průzkum PricewaterhouseCoopers a Transparency International, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra