Špičky EU dle evropského tisku ukázaly rozhodnost, ale nestačí to

Konzervativní dánský list Berlingske Tidende oceňuje, že EU prokázala rozhodnost. "Špičky EU nočním pomocným balíčkem ukázaly, že jsou schopné přijímat obtížné a dalekosáhlé závěry," komentuje list. Obnovení důvěry evropských trhů však podle něj ještě bude vyžadovat mnoho práce.

"Panuje kocovina. Prostředek proti ní spočívá v rozvinutí takové spolupráce, která je dostatečně těsná na to, aby Evropě zajistila místo mezi vůdčími kontinenty. To se samozřejmě musí odehrát s respektem vůči rozmanitosti uvnitř EU," shrnul dánský list.

Francouzský konzervativní deník se zaměřuje na roli Německa v řešení dluhové krize v eurozóně. Jednání Evropské rady, před ním vystoupení kancléřky Angely Merkelové ve Spolkovém sněmu a podpora, které se jí v parlamentu dostalo, "ukázaly všem pochybovačům z posledních měsíců, jak silně se Německo zasazuje ve prospěch Evropy", domnívá se francouzský list.

Le Figaro však také upozorňuje, že "Německo už není, co bývalo". "Jeho morální vina z konce 2. světové války se už dnes nepočítá. Od nynějška bude Evropa muset brát více v potaz německé priority - především také rozpočtovou disciplínu, která se z pohledu Berlína od řecké krize v Evropě vymkla kontrole," napsal Le Figaro.

Švýcarský Tages-Anzeiger napsal, že podobně jako arabský svět nyní zažívá své demokratické jaro, Evropská unie pod dojmem krize v eurozóně zažila svůj "demokratický podzim": "Jak jinak označit jedinečný postup, kdy se německá spolková kancléřka před jedním z nejdůležitějších summitů v dějinách EU musí poradit s vlastním parlamentem, Spolkovým sněmem. To tu ještě nebylo."

Liberální pařížský deník Libération se domnívá, že "de facto je unie s okamžitou platností federální" a bude se muset federalizovat ještě víc. "Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy v čele pochopili, že bude lepší, když v učebnicích dějepisu budou zapsáni jako znovuzakladatelé unie, než její hrobníci," tvrdí dále Libération. List rovněž konstatuje, že členské státy musí "konečně předat moc Evropskému parlamentu".

Pro španělský list El País jsou výsledky eurosummitu zklamáním. "Oproti očekáváním eurosummit nenašel trvalou odpověď na finanční krizi. Proti červencovému summitu, jenž alespoň stanovil nástroje na zastavení zadlužování, nenastal téměř žádný pokrok. Setkání vylepšila fond stability a našel řešení - i když nešťastné - pro rekapitalizaci bank," napsal španělský deník.

Podle listu jde v nynější situaci o hubený výsledek. Největší nebezpečí už podle El País nehrozí z Řecka, ale z Itálie. Slabost vlády Silvia Berlusconiho údajně s vysokou pravděpodobností povede k tomu, že Řím už nebude schopen své dluhy splácet. "Na záchranu Itálie chybí prostředky," konstatuje liberální španělský deník.

Britský Guardian se skepsí upozorňuje, že o budoucnosti eurozóny rozhodnou v příštích dnech a měsících finanční trhy. Upozorňuje přitom na často protichůdné zájmy jednotlivých států. "Německo říká: 'Vy musíte', Řecko říká: 'My nemůžeme'. Nicolas Sarkozy pokládá za důležité něco, co podle Angely Merkelové není možné. To, co je pro Slovensko rudou čárou, je pro Španělsko absolutní minimum," vypočítává list "kakofonii národních demokracií", která se stává kořistí mezinárodních trhů.