Analytici: Dohoda o záchraně eurozóny je jen nejistým začátkem

Eurozóna se v noci shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank.

Finanční trh se podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky obával, že dohodnuto bude méně, než ve skutečnosti bylo. "Reakce na dohodu je proto pozitivní. Dohody sice dávají naději, že se eurozóna neponoří od další krize, která by negativně ovlivnila hospodářství celé EU, ale jistotu nedávají," uvedl. Každopádně Evropu čeká období pomalého růstu ekonomiky, dodal.

Schválený plán je podle analytika České spořitelny Jana Jedličky maximem možného, na čem se bylo možno dohodnout. "Závěry summitu jsou kroky správným směrem, ale problémy Evropa sama nezvládne. Bude nutné do záchrany zapojit i ostatních světové ekonomiky," uvedl. Tuzemskou ekonomiku podle něj závěry summitu výrazně neovlivní. "Silně negativně by ji ovlivnilo, kdyby k dohodě nedošlo," dodal.

Podle analytika Cyrrus Marka Hatlapatky plán pouze na čas zažene ty nejakutnější problémy. "Finanční instituce, které vlastní řecké bondy, budou muset přistoupit k dalším odpisům. To se z velkých bank týká především Komerční banky a ČSOB, u obou bank nicméně odpis nebude mít podstatné důsledky do kapitálové pozice a stabilita bankovního systému se, obrazně řečeno, ani nezachvěje," uvedl.

Navrhovaná opatření by se podle České bankovní asociace ani ČNB tuzemského bankovního sektoru neměla dotknout. "Pokud jde o odpis 50 procent řeckého dluhu, dopad na české banky bude zanedbatelný, jejich expozice vůči Řecku je nízká. Český bankovní sektor tak odpisy nijak zvlášť nepocítí. Je to důležité i proto, že nemusíme sdílet obavy šířící se Evropou, zda stát neposílí příliš svůj vliv na český bankovní sektor," uvedl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.

Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management upozornil, že ani situace Řecka není vyřešena. "Z dlouhodobého pohledu se domnívám, že odpis řeckého dluhu se ještě zvýší někde k 70 až 80 procentům," uvedl.

Nicméně pokud se ale podle analytika ČSOB Petra Dufka podaří dosáhnout umazaní části dluhu a zároveň posílit řecký bankovní sektor, bude to po dlouhé době skutečný pokrok. "Zatímco řecký problém má velkou šanci na vyřešení, v případě pákového EFSF existuje ještě řada otazníků, které rozhodnou o jeho úspěchu," uvedl Dufek.

Představitelé eurozóny se dohodli, že sílu záchranného fondu EFSF posílí tzv. pákovým efektem až na jeden bilion eur. "Pákový efekt zjednodušeně znamená, že objem fondu se navýší bez toho, aby musely parlamenty jednotlivých zemí znovu hlasovat o navýšení příspěvků do fondu. Například tím, že bude fond ručit za prvních 20 až 25 procent ztrát u emitovaných dluhopisů rizikovými zeměmi. Pojištěno tak ve skutečnosti bude čtyřikrát až pětkrát více, než činí záruka fondu," vysvětlil Hatlapatka.

Eurozóna tak podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka použila podobné "triky", které politici kritizují a připisují jim díl viny na finanční krizi. "Důvěryhodnější by bylo použít vyšší příspěvky zemí, které si to mohou dovolit, nebo použít úvěry od ECB," uvedl.

Rekapitalizace evropských bank by se tuzemského finančního sektoru neměla dotknout. "Rekapitalizace bank by se českých bank týkat neměla, protože jejich úroveň kapitálu vůči rizikově váženým aktivům se nachází bezpečně nad požadovanou úrovní devíti procent," uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer.

Dohodu přivítala opoziční ČSSD. "Navzdory všem skeptikům eurozóna prokázala svou životaschopnost a dokázala najít společné řešení, které povede k posílení důvěry jak ve společnou měnu, tak ve schopnost evropských zemí lépe koordinovat své rozpočtové politiky," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.