Údaje o nezaměstnanosti jsou lepší, než čekali analytici. Ti počítali se zvýšením míry nezaměstnanosti na 4,4 procenta. Zářijové údaje o nezaměstnanosti poprvé zahrnují i údaje ze tří prefektur na severovýchodě země, které byly postižené přírodní katastrofou. Vláda tyto regiony vyřadila ze statistiky od března do srpna. Bez zahrnutí těchto tří prefektur by nezaměstnanost rovněž činila 4,1 procenta.
Nabídka nových pracovních míst se sice v září ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 1,5 procenta, meziročně je však vyšší o 12,5 procenta. Analytici upozorňují, že další výhled vývoje pracovního trhu není příliš optimistický, protože firmy by mohly zastavit najímání nových zaměstnanců kvůli nejistému vývoji globální ekonomiky a nestabilitě na finančních trzích.
Průmyslová výroba v září klesla po srpnovém zvýšení o 0,6 procenta. Analytici počítali se snížením výroby jen o 2,1 procenta. K poklesu výroby přispěl silný jen, který zdražuje japonské zboží v zahraničí a nutí firmy přesouvat výrobu do zahraničí, a ekonomická krize. Na poklesu výroby měla hlavní podíl výroba aut, mobilních telefonů a strojů pro výrobu čipů.
Vláda rovněž uvedla, že inflace v Japonsku bez zahrnutí nestabilních cen potravin činila 0,2 procenta. Zvýšení spotřebitelských cen podpořila hlavně dražší energie, napsaly agentury AP a Reuters.