The Economist: Summit eurozóny jen kupuje čas, krizi neřeší

Ačkoli ministři dohodu označili za komplexní, ve skutečnosti nebylo všem hned jasné, co bylo dohodnuto. "My si myslíme, že máme dohodu, nejsme si ale jisti, co to je," cituje časopis jednoho z vyjednávačů, kteří výsledek summitu po téměř deseti hodinách jednání v bruselském paláci Justus Lipsius oznamovali.

Ústředním tématem summitu bylo vedle dohody s bankami o odmazání poloviny státního dluhu Řecka zvýšení efektivity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Takzvaná palebná síla fondu se zvýší nad jeden bilion eur (více než 25 bilionů Kč), a to pomocí pákového efektu. Jeho konstrukce ale bude přesně stanovena až později.

Kdo čekal, že eurozóna změní EFSF z málo účinného praku na velkou bazuku, ten se podle listu nedočkal. Místo toho ministři financí na konci jednání vydali stanovisko, v němž oznámili komplexní sadu dodatečných opatření, která odrážejí jejich odhodlání udělat vše, co je pro překonání současných těžkostí třeba.

Výsledek je ale i tak možné pokládat za lepší, než v co někteří doufali. Ještě o týden dříve totiž panovaly hluboké rozpory mezi postojem Německa a Francie, třebaže se představitelé obou zemí snažili vytvářet dojem, že jsou v návrhu řešení krize v podstatě zajedno. Eurozóna dokonce musela narychlo svolat ještě jeden summit, protože bylo jasné, že na tom původně plánovaném se těžko něčeho dosáhne. Finanční trhy to ale přesto na chvíli uklidnilo.

"Je to ale dobrá dohoda? Je to přece už třetí 'komplexní řešení', k němuž eurozóna od začátku roku došla. S každou takovou bezprecedentní dohodou se problémy ještě zhoršily," píše časopis a odkazuje na vytrvalý růst nákladů na obsluhu dluhu nejslabších členů eurozóny v čele s Řeckem. "Ta poslední dohoda bohužel nic jiného neslibuje. V nejlepším případě jen kupuje čas, než nastane další panika. V nejhorším případě eurozónu možná přivede až ke katastrofě," píše The Economist.

Jedním z klíčových výsledků summitu je ochota bank přistoupit na to, že odepíšou zhruba polovinu řeckých dluhopisů. Dohoda je sice vydávána za dobrovolnou, není ale jisté, zda Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) s takovým hodnocením bude souhlasit. Pokud se usnese, že nastala takzvaná úvěrová událost, pak se investoři začnou domáhat proplacení svých úvěrových swapů CDS. Ty slouží jako pojistky pro případ, že některý stát nebude schopen dostát svým závazkům.

Vyhlášení úvěrové události se snažily za každou cenu zabránit jak vlády, tak Evropská centrální banka. Mají totiž obavy, že taková situace by mohla vést k finanční katastrofě podobné té, jakou v roce 2008 odstartoval kolaps obří investiční banky Lehman Brothers.

"Dobrá ekonomika zase jednou padla za oběť špatné politice," řekl k výsledku summitu ředitel bruselského koncepčního střediska Re-Define Sony Kapoor.