Členové eurozóny se minulý týden dohodli na několika opatřeních, která mají zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Klíčová je dohoda o snížení řeckého státní dluhu a o posílení efektivity evropského záchranného fondu EFSF. Je ale otázkou, do jaké míry bude možné tyto dohody realizovat, když v případě referenda Řecko pomoc možná odmítne.
Žhavým tématem bude na schůzce v Cannes výrazné zpomalení tempa růstu globální ekonomiky, především pak té evropské. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden vydala aktualizovanou prognózu, ve které snížila odhad růstu ekonomiky eurozóny na příští rok na pouhých 0,3 procenta. Ještě v květnu přitom OECD počítala s dvouprocentním růstem, což jen dokazuje, jak rychle se hospodářské vyhlídky zhoršily.
Prudké zpomalení tempa růstu ohrožuje plány, s nimiž eurozóna počítá při řešení krize. Je tudíž pravděpodobné, že Evropa bude chtít na summitu přesvědčit některé země, aby jí těžké období pomohly překlenout a zapojily se do záchranného programu eurozóny. Kapacitu k takovému kroku má hlavně Čína, neboť má vysoké devizové rezervy a má i ekonomický zájem na tom, aby Evropa prosperovala.
Schůzka ale bude vedle horkých témat řešit i riziko dalšího růstu cen potravin a dopady vysokých cen na nejchudší země. Světová banka skupinu G20 vyzvala, aby na schůzce hledala způsoby, jak se s růstem cen potravin vypořádat a jak se vyvarovat jejich nadměrnému kolísání. Koš základních potravin sice v září mírně zlevnil, proti loňsku je ale stále dražší asi o 19 procent.
Hlavy států a ministři financí zemí G20 budou v Cannes jednat ve čtvrtek a v pátek. Po schůzce by měli vydat komuniké. Skupinu G20 tvoří klíčové světové ekonomiky, a to jak rozvinuté, tak rozvojové. Vedle zemí G7 do G20 patří hlavně Rusko, Čína, Indie či Brazílie.