Víte jaké je zdanění v Evropské unii?

Systémy zdanění zisků a příjmů se v členských zemích Evropské unie dost liší. Pro lepší pochopení si ukážeme pár příkladů:

Ve Velké Británii je zavedena jednotná daň ze zisku společnosti (platí zde menší úleva pro malé a střední podniky). Tato daň je zcela izolována od daní z osobních příjmů občanů. Ovšem v případě, kdy z tohoto zisku dostávají akcionáři dividendy, zohledňuje daňová soustava Velké Británie skutečnost, že zisk byl již dříve zdaněn. Naopak v Německu jsou sazby ze zisku společnosti kombinovány. Část zisku rozdělená akcionářům nebo spolumajitelům je zdaněna menší sazbou (neboť bude znovu zdaněna jako příjem fyzických osob), nežli zbylá část použitá pro další podnikatelské záměry (jako např. výzkum, investice nebo vývoj).

Celkové zdanění v Evropské unii se od roku 1999 lehoučce snižuje. Odvody státu, to znamená jednotlivé daně a sociální pojištění, v Evropské unii se v roce 2001 činily 41,1 % k HDP, v roce 1999 činily 41,3 % k HDP. Z těchto čísel je vidět trend návratu na úroveň roku 1995, kdy zdanění bylo 40,8 % z HDP.

Z jednotlivých členských zemích Evropské unie je nejvyšší zdanění ve Švédsku, kde dosahuje 54,1 % k HDP. Pak následuje Dánsko (49,8 %), Finsko a Belgie (oba 46,0 %). Naopak nejnižší zdanění je v Irsku (31,2 %), Španělsku (35,6 %), Portugalsku (35,9 %) a Řecku (36,8%).

Přesto v letech 1995 a 2001 došlo k nárůstu zdanění v poměru k hrubému domácímu produktu v jednotlivých členských státech Evropské unie. Největší nárůst zaznamenali ve Švédsku (z 49,1 % v roce 1995 na 54,1 % v roce 2001), v Řecku (z 32,6 % na 36,8 %) a v Rakousku (z 42,4 % na 45,6 %). Naopak v Irsku došlo k dalšímu poklesu (z 33,4 % na 31,2 %). V ostatních státech k výraznějším změnám nedošlo.

Může EU měnit naše daně?

Výše daňové sazby u daní z příjmů a výše sociálního pojištění je plně v kompetenci každého členského státu. Orgány Evropské unie totiž  nemají moc možností, jak zasahovat do oblastí přímých daní. U nepřímých daní jsou zase stanoveny pouze minimální hodnoty, pod které nesmí například DPH nebo spotřební daň klesnout. 

Členské země díky tomuto faktu mají své vlastní státní rozpočty a vlastní rozpočtovou politiku. Dá se tedy říct, že výše zdanění v Česku bude i v dalších letech plně v rukou našich politiků. Jestli toho využijeme nebo ne záleží pouze na nás.

USA a Japonsko mají nejnižší daně

A jak je na tom EU v porovnání s nečlenskými zeměmi? Poměr zdanění k HDP je v Evropské unii oproti USA (29,6 % v roce 2001) a Japonsku (27,1 % v roce 2001) vysoký. Nízké zdanění mnoho ekonomických odborníků uvádí současně s významnějším výkonem výzkumu, vyšším podílem techniků a vědců v populaci, lepší koordinaci výzkumu - zejména úseku civilního a obranného výzkumu (aeronautika, elektronika a vesmír), úzké spolupráci univerzit s průmyslem umožňující rozkvět mnoha technicky vyspělých firem, lépe rozvinutý kapitálově rizikový průmysl investující do nové technologie, kulturní tradice akceptující rizika a podnikavost, silná sociální akceptace inovací, nižší náklady na registraci licencí, systém jednotné právní ochrany usnadňující obchodní využití inovací a rychlé zakládání firem díky jednoduché administrativě jako jeden z důvodů ekonomické vyspělosti těchto dvou zemí oproti silně sociálně zaměřené Evropské unii.

Výše evropských daní je v současné době podle mnoha ekonomů demotivující jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele a firmy. Velký růst daňového zatížení se projevuje hlavně ztrátou pracovní iniciativy, k menší spořivosti a k úniku kapitálu do zahraničí. Jinými slovy se dá říct, že "vysoké daně ohrožují zaměstnanost a podporují tzv. ŠVARCSYSTÉM".

Tabulka: Daňové zatížení a struktura daní v členských zemích Evropské unie

Stát	Daňové zatížení celkem		Nepřímé daně		Přímé daně		Sociální pojištění
	v % k HDP		v % z celkových daňových odvodů
	1995	2001	1995	2001	1995	2001	1995	2001
Belgie	45,1	46,0	29,5	29,6	37,8	39,2	32,7	31,2
Dánsko	49,3	49,8	34,8	35,1	62,1	60,4	3,1	4,4
Německo	41,3	41,2	29,8	30,3	27,2	27,3	43,0	42,5
Řecko	32,6	36,8	44,1	40,8	23,8	28,3	32,1	30,9
Španělsko	33,4	35,6	32,6	33,8	31,3	30,5	36,0	35,7
Francie	44,0	45,4	36,8	34,7	20,5	29,1	42,6	36,3
Irsko	33,4	31,2	43,9	43,6	41,1	41,9	15,0	14,5
Itálie	41,2	42,6	30,9	35,3	37,4	35,7	31,6	29,0
Lucembursko	42,4	41,8	31,9	34,1	41,6	38,2	26,5	27,7
Nizozemí	40,6	40,0	29,3	33,7	31,2	30,6	39,5	35,6
Rakousko	42,4	45,6	35,8	33,8	28,4	33,4	35,8	32,8
Portugalsko	33,6	35,9	43,5	41,4	26,6	27,8	30,0	30,9
Finsko	46,2	46,0	30,5	29,9	38,0	43,0	31,5	27,1
Švédsko	49,1	54,1	33,3	31,3	40,0	41,2	26,7	27,5
Velká Británie	35,4	37,5	39,9	37,8	42,6	45,2	17,4	17,1
EU15	40,8	41,1	32,4	33,7	33,2	34,9	34,4	31,4
US	27,6	29,6	:	:	:	:	:	:
JP	27,7	27,1	:	:	:	:	:	:

Zdroj: Struktur der Steuersysteme in der Europäischen Union: 1995-2001, 277 Seiten, ISBN 92-894-5149-1.

Zdroj: Daně a právo v praxi č. 9/ 2003