Důchodové systémy v Česku i Německu jsou si poměrně podobné. V absolutním vyjádření je však německý důchod vyšší. Český i německý důchodový systém prochází změnami. V obou zemích se postupně zvyšuje důchodový věk a klesá poměr mezi státním důchodem a průměrnou mzdou. V Německu ještě více než v Česku, do roku 2025 se očekává pokles úrovně mezi průměrnou čistou mzdou a průměrných čistým důchodem o více 11 %.
Po roce 2025 plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí v Německu úroveň průměrného důchodu vůči průměrné čisté mzdě na úrovni necelých 46 %. V Česku přináší zhoršení výpočtu důchodu pro občany s průměrnou mzdou „malá důchodová reforma“. Vždy od prvního ledna následujícího roku tak bude klesat poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem.
Muži mají vyšší důchod
Německo i Česko patří mezi země s nejvyššími mzdovými rozdíly mezi muži a ženami v EU, což se samozřejmě odráží i na průměrném důchodu mužů a žen. Ženy však v obou zemích pobírají penzi podstatně déle než muži, protože očekávaná delka životě 65letých žen je podstatně vyšší než očekávaná délka života 65letých mužů.
- Průměrný důchod v Česku v polovině letošního roku činil 10 557 Kč. Průměrná měsíční penze mužů činí 11 672 Kč, zatímco průměrná penze žen 9 537 Kč. Průměrný čistý důchod mužů v Česku dosahuje 64,1 % průměrného čistého příjmu.
- Průměrný důchod v Německu v roce 2009 dosahoval 742 €, průměrný důchod mužů přitom činil 1 049 € a žen 528 € měsíčně. Němci však ze svých důchodů musí nadále odvádět např. zdravotní pojištění. Průměrně tedy dosahuje průměrný čistý důchod mužů 57,9 % průměrného čisté mzdy (dle studie OECD „Pensions at a Glance 2011“). I nadále zůstávají v Německu mzdové rozdíly mezi „západním“ a „východním“ Německem. I průměrné penze jsou v „západním“ Německu vyšší.
Pozůstalostní důchody
V Česku i Německu jsou zákonem stanoveny pozůstalostní důchody, které jsou vypláceny poměrně dlouhou dobu.
- Sirotčí důchod
V Německu má na sirotčí důchod nárok dítě, jestliže jeho zemřelý rodič splnil dobu pojištění minimálně 5 let před úmrtím nebo pobíral již starobní či invalidní důchod. Sirotčí důchod se v Německu vyplácí do 18 let věku dítěte. V případě, že dítě studuje, tak může sirotčí důchod pobírat až do 26 let. Osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po obou rodičích.
V Česku má dítě nárok na sirotčí důchod, jestliže zemřelý rodič (ale i např. osvojitel) byl poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod či podmínku nároku na starobní důchod anebo zemře-li následkem pracovního úrazu. Při splnění zákonných podmínek má osiřelé dítě nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů). Na sirotčí důchod má ze zákona nárok pouze nezaopatřené dítě. Za nezaopatřené dítě považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže např. studuje.
- Vdovský důchod
V Německu se rozlišuje velký a malý vdovský důchod. Na velký vdovský důchod má narok manželka po zemřelém manželovi, jestliže je starší 45 let (postupně se zvyšuje na 47 let), je invalidní nebo vychovává dítě. Podmínkou přiznání vdovského důchodu je, že manžel umřel nejdříve rok po svatbě. Dále musel zemřelý být alespoň 5 let před smrtí důchodově pojištěn, nebo již mu byl přiznán starobní nebo invalidní důchod. Při novém sňatku nárok na vdovský důchod zaniká. Při pobírání velkého vdovského důchodu má žena nárok na vypořádání ve výši 24měsíčních důchodů. Malý vdovský důchod lze pobírat maximálně 2 roky, při novém sňatku je vyplacena pouze částka důchodu zbývající do dvou let.
V Česku má vdova (vdovec) nárok na vdovský důchod po manželovi, jestliže byl zemřelý manžel poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebé doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Vdova (vdovec) má na vdovský důchod nárok po dobu jednoho roku od smrti manžela. I po uplynutí jednoho roku lze vdovský důchod pobírat. Musí být však splněna některá z těchto podmínek (např. péče o nezaopatřené dítě, dosažení potřebného věku, péče o bezmecnou osobu).
Pramen: Deutsche Rentenversicherung Bund, OECD „Pensions at a Glance 2011“