Podíl podnikatelů je v ČR pátý nejvyšší v EU

Vyšší podíl podnikatelů měly pouze Řecko, Itálie, Polsko a Rumunsko. To je však podle statistiků dáno strukturou ekonomiky. "V Polsku podniká relativně více osob, významným faktorem je však v tomto případě vysoký počet individuálně podnikajících v zemědělství," upozornili mimo jiné statistici. Abnormálně vysoký počet pomáhajících rodinných příslušníků v zemědělství je podle nich také v Rumunsku. To podle nich snižuje podíl lidí v postavení zaměstnanců na celkovém počtu pracujících. "Jinak je tomu v Německu a Rakousku. Zejména v Německu je podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti podstatně nižší než v ČR," dodal ČSÚ.

"Je to důsledek toho, že máme dvojí metr na klasické zaměstnance a na lidi, kteří jsou zaměstnáni skrze živnostenský list," okomentoval situaci analytik Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Zaměstnávat na živnostenský list, v takzvaném švarcsystému, je podle něj pro řadu zaměstnavatelů z daňového hlediska výhodnější. Další příčina je v tom, že s nimi zaměstnavatelé mohou daleko flexibilněji zacházet. Nejsou totiž tolik omezováni zákoníkem práce. Za tuto anomálii podle něj Českou republiku už kritizovala řada mezinárodních organizací, například OECD.

Údaje ČSÚ dávají Burešovi za pravdu. Podstatnou část podnikatelů totiž tvoří ti, kteří nemají žádné zaměstnance. Z celkového počtu pracujících jich je 13,4 procenta. Přitom například v Německu je podle statistiků tento podíl 2,3krát nižší.

Před trendem zaměstnávání lidí ve švarcsystému již delší dobu varují odbory. "Systém zdanění osob výdělečně činných je neuvěřitelným způsobem vychýlený," řekl ČTK Martin Fassmann z Českomoravské konfederace odborových svazů. Znamená to podle něj velký zásah pro veřejné rozpočty. Například VZP prý spočítala u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) ztrátu na zdravotním pojištění na zhruba 15 miliard korun ročně. U důchodového pojištění pak prý ztráta činí přes 30 miliard. Fassmann poukázal také na to, že OSVČ odvedli v průběhu prvních deseti měsících letošního roku na daních jen 300 milionů korun, tedy pouze pět procent předpokládané částky. To je podle něj mimo jiné dáno odpočty, které si mohou uplatnit.

V souvislosti s připravovanými změnami v daňové reformě se podle odborů tento trend ještě prohloubí.