Banky jdou lovit peníze

Nápad zvýšit „palebnou sílu“ EFSF cestou monetizace je jen spíš virtuální fintou podobnou časované bombě.

Ani velkosummit G20 nepřinesl žádné řešení – Evropa si musí poradit sama. Zatím to zkouší tím, že po mafiánském způsobu dala bankám nabídku, kterou nelze odmítnout: odepište půlku řeckých dluhů. Některé země také na banky uvalily zvláštní bankovní daň a další se k tomu chystají (EU ji chce zavést plošně).

V Bruselu se také dohodlo, že banky budou muset zvýšit svou kapitálovou sílu na 9 % Tier 1 (definovaná část kapitálu, zisku a rezerv) ze soukromého sektoru do června 2012. Kde na to vzít, již není tak jasné – kdyby peníze nezískaly samy, mají jim pomoci zadlužené státy.

Raději potichu, jen nestrašit klienty

Ale banky vědí, že bude ještě hůř, proto potají kují pikle a tiše se připravují na černé scénáře. Některé se prý dokonce skrytě připravují k navýšení svého kapitálu vysoko nad hranici, která byla dohodnuta mezi vládami. Znamená to také mimo jiné, že se zbaví některých svých částí rychleji, než se plánovalo. Důvodem jsou obavy, že dohoda o záchraně zadlužených zemí eurozóny nebude dostatečná a nezabrání pokračujícím turbulencím na trzích.

Na veřejnosti se ale pro jistotu potřeba dalšího kapitálu popírá, aby se ještě víc neděsili klienti. Evropské vedení přitom oficiálně odhaduje potřebu zvýšení kapitálu na 106 miliard eur. Řecké banky potřebují 30 miliard eur, španělské přes 26, italské skoro 15, francouzské 8, německé 5, belgické 4 a rakouské 3 miliardy eur.

Kolik bude skutečně potřeba

V rozhovorech ovšem někteří zástupci vedení bank uvedli, že Tier 1 poměr bude zřejmě muset dosáhnout až 15 %. Člen vedení jedné z bank uvedl: „S poměrem menším než 15 % nemá žádná z bank příliš vysoký kapitál a musíme ho zvýšit, i kdyby to znamenalo omezení půjček.“

Nehovoří se příliš ani o příliš velkém podílu dluhů, další problém tkví ve vysokém podílu kontraktů s protistranami – pokud by tedy některá banka padla, důsledky by byly velice bolestivé pro jakoukoli zemi. „Celé odvětví se tak musí změnit a my se musíme zmenšit. Nelze se tomu vyhnout.“

Kolik by bylo třeba pro dosažení 15 % Tier 1, není vůbec jasné, šlo by ovšem o astronomické sumy a postiženy by byly zejména menší banky, která mají relativně vyšší investice do dluhu zemí na periferii. V rámci snah o dosažení požadované úrovně kapitálu se mohou pokusit o zmenšení svých rozvah – prodejem aktiv či přirozeným snižováním jejich hodnoty. To by vyústilo v omezení úvěrů (další úvěrovou krizi) a zřejmě poškodilo oživení.

Je to vina politiků

Člen vedení jiné z bank k tomu uvedl: „Politici vytvořili dluhovou krizi a nyní kvůli ní nutí banky k navýšení kapitálu. Jde o naprostý debakl ekonomické politiky a výsledkem bude nevyhnutelné snížení nabídky úvěrů.“ Také analytici se povýtce shodují, že skutečný problém představuje vládní zadlužení, rekapitalizace je vedlejší.