FT: G20 se chce kvůli dluhové krizi eurozóny sejít rychle znovu

Pokud by se německou centrální banku podařilo v dohledné době přesvědčit ke změně postoje, budou rychle svoláni ministři financí G20 buď letos do Francie, nebo počátkem příštího roku do Mexika, které přebírá předsednictví skupiny. Další finanční zasedání G20 je oficiálně naplánováno na únor.

Snahu G20 uzavřít rychle dohodu potvrdil kanadský ministr financí Jim Flaherty. "Konsenzuální názor je takový, že nemůžeme čekat tak dlouho (do února). Musíme obnovit důvěru trhů," řekl.

Plán, který se vyjednavači na summitu pokoušeli sjednat, by měl posílit "euroval" EFSF tak, aby se z něj stal nástroj k hašení evropských dluhových krizí a prevenci jejich šíření. Prvním bodem plánu je zvýšení všeobecných zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 250-300 miliard dolarů, což by fondu umožnilo půjčovat například Itálii či dalším zemím eura, ale s určitými podmínkami i samotnému EFSF. Druhým bodem je alokace rezervní měny MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (SDR), v hodnotě 250 miliard dolarů (4,5 bilionu Kč) mezi podílníky fondu podle jejich podílů. S oběma body vyjádřily souhlas Spojené státy.

Sporný je třetí bod, který předpokládá, že země eurozóny by poté své rezervy SDR v celkovém objemu asi 60 miliard dolarů vložily do EFSF, aby euroval mohly svými penězi bez většího rizika posílit i mimoevropské země. Tuto část vetovala Bundesbanka jako výlučný správce německých devizových rezerv. "O tomo plánu víme a odmítáme jej," sdělila Bundesbanka v sobotu agentuře Reuters.

Negativní postoj Bundesbanky znamenal, že na summitu se od potenciálně rizikového zvýšení objemu SDR odvrátily Spojené státy a s nimi i další země. Výsledkem bylo, že podporu EFSF neslíbila prakticky žádná země G20. Výhrady měly zejména velké rozvíjející se ekonomiky jako Brazílie, Rusko a Čína, pro něž by mezinárodní pomoc eurozóně mohla znamenat méně prostředků na podporu rozvojového světa, který může být příští rok zasažen dopady dluhové krize.