Úplný zákaz kouření si nepřeje 59 procent restauratérů

08.11.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 8. listopadu (ČTK) - Celkem 59 procent provozovatelů restaurací, výčepů a jiných provozoven nesouhlasí s úplným zákazem kouření. Většina z dotazovaných zákaz považuje za zásah do svobody podnikání. Vyplývá to z průzkumu společnosti MindBridge. Restauratéři se obávají reakcí hostů, úbytku tržeb a možných konfliktů s hosty, kteří nebudou zákaz respektovat. Plošný zákaz v restauracích by měla přinést chystaná novela protikuřáckého zákona.

"Protikuřáckou výchovu nesmí platit provozovatelé restaurací a hospod," řekl Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle Hlinky není vhodné kouření v restauracích direktivně zakazovat, ale naopak tuto otázku nechat přirozenému vývoji.

Výsledek průzkumu tak přináší poněkud odlišný pohled než nedávno zveřejněný průzkum agentury Median. Ten ukázal, že pro zákaz kouření v restauracích je v současné době téměř 70 procent Čechů, zatímco před čtyřmi lety to byla jen polovina lidí. Pro vykázaní kuřáků na ulici je navíc čím dál více samotných kuřáků.

Podle dnešní platné normy mají podnikatelé a hosté možnost volby, zdali budou navštěvovat či provozovat kuřáckou, a nebo nekuřáckou restauraci. Podle Hlinky se množství čistě nekuřáckých provozoven a provozoven s odděleným prostorem pro nekuřáky zvyšuje. "Před šesti lety bylo v pražském hotelu Interkontinental jedno nekuřácké patro ze sedmi. Dnes je situace opačná, protože hosté nekuřácké pokoje vyžadují," doplnil Hlinka.

V případě úplného zrušení kouření v restauracích a dalších podnicích by podle průzkumu MindBridge zhruba třetina respondentů provozujících kuřácké provozovny musela údajně přestat podnikat. S ukončením provozu by v tomto případě počítalo téměř 24 procent podniků, které v současnosti mají oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václava Stárka by zákaz znamenal existenční ohrožení zejména pro gastronomická zařízení mimo velká města. Na venkově je podle něj kouření v těchto podnicích běžné a jako nekuřácké by se nemohly uživit. Podle Stárka by tyto obyčejné vesnické hospody přešly do režimu jakýchsi kuřáckých klubů, nebo by musely zavřít.

Společnost MindBridge, která se zabývá průzkumem trhu a marketingovým poradenstvím, uskutečnila průzkum v druhé polovině září na vzorku 750 majitelů a provozovatelů restaurací, náleven, pizzerií a dalších gastronomických zařízení.

Celkem v Česku existuje zhruba 30.000 gastronomických provozoven. Podle Stárka je od roku 2008 patrný trend zhruba pětiprocentního meziročního úbytku těchto zařízení. To je údajně spojeno s každoročním rušením zhruba 5000 pracovních míst v oblasti gastronomie a hotelnictví.

V České republice musí být od loňského července restaurace označeny nálepkou, která návštěvníkům oznamuje, zda jsou kuřácké, nekuřácké či zda mají oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK