Výnos klíčových italských dluhopisů se blíží kritické hranici

Pokud by Itálie měla za úvěry dlouhodobě platit sedm procent ročně, může snadno upadnout do dluhové spirály. Pak by Řím patrně neměl jinou možnost, než požádat o finanční pomoc. Stejně se zachovalo i Řecko, Portugalsko a Irsko, jejichž vlády požádaly ostatní země o záchranný úvěr ve chvíli, kdy jim výnosy dluhopisů vzrostly nad sedmiprocentní hranici.

Pro Itálii by to podle analytika Neila Unmacka z Reuters BreakingViews byla naprosto logická volba: pokud by totiž Itálie měla celý svůj dluh financovat nákladem sedm procent ročně, musel by nominální růst její ekonomiky činit 3,9 procenta. Vláda ale počítá s růstem pouze 2,5 procenta a i to řada analytiků označuje za optimistický předpoklad.

Průměrná splatnost italských dluhopisů se však pohybuje kolem sedmi let, což zemi dává určitou šanci. Za tu dobu se mohou výnosy snížit. Je ale otázkou, zda budou investoři ochotni italské dluhopisy dál nakupovat, nebo o ně ztratí zájem, jak někteří dnes tvrdí.

Pro rozhodování investorů bude zřejmě zásadní, jak moc se zvýší rozdíl mezi výnosem desetiletých italských dluhopisů a takzvaných bezrizikových sazeb. Jejich výše se odvíjí od výnosu státních dluhopisů Německa, Francie a Nizozemska, tedy zemí, které jsou v rámci eurozóny považovány za nejméně rizikové. Vyhlídky Itálie se zřejmě citelně zhorší ve chvíli, kdy se tento rozdíl zvýší nad 450 bazických bodů.

Právě při nárůstu tohoto rozdílu, odborně spreadu, na 450 bazických bodů většinou clearingové centrum LCH Clearnet v Londýně začne uvažovat o zvýšení takzvané marže. Tedy zálohy na zajištění půjček, které jsou kryty státními dluhopisy. V případě Irska se loni v listopadu začaly výnosy dluhopisů prudce zvyšovat rovněž krátce po tom, co se spread zvýšil na 450 bazických bodů.

Nárůst výnosů či zvýšení spreadu ale nejsou jediné hodnoty, které mohou o vyhlídkách Itálie jednoznačně rozhodnout. LCH Clearnet nemá totiž povinnost marže zvyšovat a navíc to není jediné clearingové centrum, které umožňuje obchody s italskou repo sazbou. Může se také začít zvyšovat výnos francouzských dluhopisů, který je pro výpočet spreadu důležitý, do hry ale mohou vstoupit i další faktory.

Určujícím faktorem, který by mohl osud Itálie zpečetit, může být prosté rozhodnutí bank státní dluhopisy nakupovat v mnohem menších objemech než dosud. Vzhledem k tomu, že Itálie je příliš velká na to, aby mohla požádat o finanční pomoc, v úvahu připadá i to, že eurozóna začne dohlížet na fiskální politiku Itálie a že italské dluhopisy bude preventivně nakupovat Evropská centrální banka.

Pokud by toto měl být ten případ, záchrana Itálie už začala, poznamenává analytik Unmack.